Na počátku eura, jak ho známe dnes, nestálo hledání optimální měnové zóny, teorie nemožné trojice, vůle eliminovat rizika směnných kurzů nebo sen o Spojených státech evropských. Všechny tyto důvody byly a jsou podřadné.

Podnětem, který dal proces vzniku společné měny do pohybu a který je zodpovědný za její dnešní architekturu, byla nová geopolitická situace po pádu berlínské zdi a vyrovnání se s potenciální mocí znovusjednoceného Německa. Všechno ostatní je jenom šum.

Byla jednou jedna dvě Německa

Desetiletí se evropští politici kasali jako průkopníci a fanoušci německého sjednocení. Když se ovšem německá jednota najednou stala reálnou možností, nebylo jediného evropského premiéra nebo prezidenta, který by se ke sjednocení stavěl pozitivně.

Za odporem stál strach z politické a ekonomické hegemonie uprostřed evropského kontinentu. Západní Německo bylo svou velikostí prakticky totožné s Francií, Itálií nebo Velkou Británií. S novými spolkovými zeměmi by je ale výrazně převyšovalo v počtu obyvatel a především v hospodářské a měnové síle. Nadto se Německu otevřel jako na dlani kdysi nepřístupný prostor postkomunistické střední Evropy: pravé produkční i konzumní eldorádo znovuobjeveného kapitalismu.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se