Klíčovou charakteristikou kvalitního volebního systému je přímá zodpovědnost zvoleného zastupitele svým voličům. Z toho vychází můj návrh změny volebního systému, který počítá s 81 volebními obvody odpovídajícími obvodům senátním. V každém obvodu se volí dva poslanci. Politická strana může nominovat jednoho či dva kandidáty. Volič má dva plusové a jeden minusový hlas, který dává tomu, koho nechce mít ve sněmovně. V každém obvodě získají v jednokolové volbě mandát dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů.

Ani za extrémních předpokladů neplatí, že navržený volební systém by zvýhodňoval druhou největší stranu, jak nesprávně tvrdí politolog Karel Kouba v článku Revoluce à la Pinochet. V absurdním případě, kdyby všichni voliči volili slepě stranicky a nikdo nevolil zodpovědně konkrétní osobnosti, by tento systém účinkoval podobně jako jednokolový většinový systém britského typu, kdy vyhrává největší strana. V našem případě by získala v daném obvodu oba mandáty. Tato nejhorší varianta by však nastala pouze v prakticky nemožném případě nezodpovědnosti všech voličů, kdy by jim vůbec nezáleželo na tom, kdo je bude zastupovat.

...

Pokračování tohoto článku si mohou přečíst jen předplatitelé. Děkujeme za vaši přízeň.
Obsah starší než měsíc je součástí archivu a do článků zdarma se nepočítá. Chcete číst bez omezení? Předplaťte si plný přístup.
Předplatit od 199 Kč / měsíc
Máte již předplatné?