Osm dní premiér Petr Nečas mlčel k protunelářské amnestii prezidenta Klause. To mohlo vzbuzovat i naději, že součástí dlouho promýšlené reakce může být aspoň náznak omluvy. Po prvních premiérových slovech ale bylo vše jasné: Nečas se rozhodl pro zatvrzelé zatloukání a vytáčky k popukání. Což je spolehlivá metoda, jak dál jitřit beztak již otřesenou veřejnost.

Nečas přichází s tvrzeními, jimž nemůže věřit ani on sám. Například když tvrdí, že amnestie je výsostným právem prezidenta, do něhož nemůže předseda vlády mluvit. Proč by ale potom ústava vyžadovala jeho spolupodpis? Copak je v parlamentním systému premiér robotem připojujícím muří nohy pod glejty panovníkovy?

Váha premiérova podpisu nemůže být nulová už proto, že podle ústavy za amnestii odpovídá vláda, a nikoliv prezident. A jsme u další neuvěřitelnosti: premiér přiznal, že ministry o amnestii neinformoval. Podepsal ji v utajení a teď tvrdí: "Je ústavní zvyklostí, že premiér nemusí vládu informovat předem."

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se