Už z prvních gest a slov nového římského biskupa Františka je zřejmé, že kardinálové zvolili osobnost, která bude mít něco ze svých velkých předchůdců: přesvědčenou pravověrnost Benedikta XVI., schopnost Jana Pavla II. oslovit zástupy a média, odzbrojující úsměv Jana Pavla I. a lidskost Jana XXIII. Ale Jorge Bergoglio nebyl zvolen ani jako Neevropan, ani jako jezuita, ani jako tradiční, ale jako muž, který má zkušenost s řízením církve a který své volitele oslovil čímsi osobním, a to už při konkláve před osmi lety. Potkává se v něm několik vlastností, které dohromady jistě dají jeho pontifikátu originální příchuť, ačkoliv asi, přihlédneme-li k věku, nebude stát v čele církve příliš dlouho.

Papež je jezuita, což může vzbuzovat kontroverze, ale zvolil si jméno obecně přijímaného svatého Františka, symbolu prostoty evangelia. Určitě k tomu přispělo i to, že v jedné meditaci z exercicií Ignáce z Loyoly mnohokrát vnitřně nahlédl a v životě si pak ověřil, jakým pramenem zla ve světě je nemírná touha po bohatství a poctách, která vede k pýše a často až k nebezpečnému pocitu bohorovnosti.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se