Evropská unie se postavila ke Kypru nezvykle tvrdě. Třetí nejmenší ekonomika eurozóny je tlačena do nelehké volby. Buď sáhne na vklady střadatelů v bankách, nebo se vydá neprobádanou cestou neřízené bankovní paniky a pravděpodobného odchodu z eurozóny. V takovém případě by střadatelé tratili násobně více. Za tvrdostí Bruselu a MMF stojí přesvědčení, že eurozóna dokáže jakkoliv silný kyperský výbuch izolovat. To je v zásadě správná úvaha a Brusel v tuto chvíli jednoznačně tahá za delší provaz. Kyperský "eurexit" by ale pro eurozónu rozhodně nebyl zadarmo.
V čem je Kypr jiný a proč po něm trojka (MMF, EU a ECB) chce to, co po nikom jiném zatím nechtěla? V prvé řadě proto, že velikost tamního bankovního sektoru vůči ekonomice je násobně vyšší. Kypr kvůli tomu připomíná spíš Island než jakoukoliv evropskou periferní ekonomiku, s kterou měl zatím Brusel čest dojednávat záchranu. Na Kypru tak bankovní sektor žádá o pomoc v hodnotě celých 60 procent HDP. To by dostalo kyperskou vládu do svízelné situace. Veřejný dluh by vystřelil z dnešních 86 na skoro 150 procent HDP. MMF právem považoval takovou úroveň dluhu za neudržitelnou, a odmítl se takové mise zúčastnit.
Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:
- Mobilní aplikaci HN
- Web bez reklam
- Odemykání obsahu pro přátele
- On-line archiv od roku 1995
- a mnoho dalšího...
Týden v komentářích HN
Máte zájem o informace v širších souvislostech?
Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Přihlásit se k odběru