Jednou z civilizačních výhod, kterou si užíváme, je povinné zdravotní pojištění. Český systém tak překlenul stav, kdy určitá část společnosti nechce nebo nemůže odkládat část svých příjmů stranou na horší časy. A ve výsledku tak nemáme kontrolu nad tím, co se s našimi penězi děje, a leckdy ve výsledku mnohdy platíme i víc.

Poslední dny ukázaly i těm, kteří si mohou dovolit život mimo státem garantovaný systém, jak na tom české zdravotnictví je. Standardní čekací lhůta v českých nemocnicích se pohybuje od půl roku do několika let, podle finanční a personální náročnosti operace. Pro všechny, kteří s touto oblastí veřejného zdravotnictví zatím nepřišli do styku, je to šokující zjištění. Pro ostatní standard, který není ničím novým.

Neosobní placení...

Povinné zdravotní pojištění existuje hlavně proto, aby se nikdo nemohl rozhodnout stát stranou a zůstat nepojištěný. Nebo také: rozhodnutí o tom, jakou důležitost přikládá ten který potenciální pojištěnec svému zdraví, je přeneseno z individuální na veřejnou rovinu. Je to další příklad, kdy legislativa vychází z elitářského předpokladu o neschopnosti určité skupiny lidí postarat se o sebe sama "na výši doby".

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se