Stále častěji slyšíme v médiích o důležitosti finanční gramotnosti a o smutných případech lidí, kteří se dostali do kolotoče dluhů a osobního bankrotu. Australský regionální televizní kanál Channel 31 se snaží v sérii nazvané ‘Real’ poskytnout (především mladým) lidem doporučení, jak co nejlépe přistupovat k osobním financím a jak se vyhnout případným problémům. Anthony Ziella mě pro tento pořad zpovídal.
Zábavná diskuze se dotkla mnoha témat. Dozvíte se například, proč je vhodné snížit riziko rozložením portfolia (takzvanou diverzifikací), a tedy „neklást všechna vejce do jednoho košíku“. Stejně tak, jako proč je vhodné se vyvarovat situace, kdy většina vašich úspor je v akciích firmy, ve které pracujete. Mnoho lidí dále může překvapit fakt, že akciové a devizové trhy jsou v mnohém podobné kasinu, a že „zaručené“ tipy většinou nevedou ke slibovaným ziskům. Jak to vyjádřil Burton Malkiel ve svém slavném článku Náhodná procházka po Wall Street z roku 1973, výnos portfolia vybraného opicí, jenž hází šipky na seznam firem, nebude v průměru nižší než portfolia pečlivě vybraného experty.
Mnoho lidí kritizuje ekonomii za odtržení od skutečného světa, za budování nerealistických modelů. V této rubrice se pokouším ukázat, že akademický výzkum může být velmi užitečný pro celou společnost, a to nejen rozhodování politiků a aplikovaných ekonomů, ale také ostatních občanů. Mým cílem je psát tak, aby i složité problémy byly pochopitelné pro každého čtenáře a zároveň zábavné. Budu přinášet různorodá zjištění ekonomického výzkumu, vysvětlovat jejich souvislost s reálnou ekonomikou, a předestírat, jak mohou mít pozitivní vliv na život každého z nás.
Rubriku Ekonomix najdete ZDE
V rozhovoru se dále upozorňuje na problémovost postoje mnoha z nás, tzv. „keeping up with the Joneses“, kdy se neustále porovnáváme s jinými (např. sousedy) a mermomocí chceme mít všechno to, co mají oni a pokud možno lepší. Hollywood zajímavě zpracoval toto téma ve filmu Jonesovi. Proto možná některé posluchače překvapí má odpověď na otázku, kolik z našeho utrácení je zbytečné, a jestli milionáři opravdu musí mít ty tři luxusní auta a jachtu.
Na závěr rozhovoru je zmíněn tzv. „paradox šetrnosti“, překvapivý jev zkoumán mnoha ekonomy. Představte si, že se rozhodnete méně utrácet, abyste si více naspořili. Například z vaší výplaty 20 tisíc budete spořit deset procent (2 000 Kč) místo dosavadních devíti procent (1 800 Kč). Jenže pokud se tak současně rozhodnou i ostatní, tak poklesne poptávka v ekonomice, firmám poklesnou tržby, a ony budou nuceny snížit mzdy (nebo dokonce propouštět). A proto se může stát, že i když opravdu budete spořit těch 10% platu, tak vámi uspořená částka nevzroste, jak jste zamýšleli, ale poklesne (pokud váš plat klesl pod 18 000 Kč).
Jak je zmíněno na závěr rozhovoru, toto není jen pouhý výplod fantazie ekonomů, ale realita současného světa. V období po globální finanční krizi dochází k takzvanému oddlužování („deleveraging“), a to jak na úrovni, jednotlivců, tak firem a států. Jakkoli je tento trend z dlouhodobého hlediska prospěšný, má své krátkodobé náklady v podobě současné ekonomické recese, ztráty mnoha pracovních míst, a mnohdy i nižších úspor. Přesně, jak předpovídá paradox šetrnosti.
(Rozhovor je veden v angličtině. YouTube umožňuje zapnout automatické anglické titulky i jejich český překlad, ale jejich kvalita je bohužel nízká).