Bezradnost, s jakou přijali poslanci, zprava i zleva, jmenování prezidentské vlády v čele s Jiřím Rusnokem, je zneklidňující. Stále častěji slýcháme z poslaneckých klubů: Zemanův vládní tým je třeba vystavit tlaku, vybojovat s ním střet o parlamentní demokracii. Proč ale kroužit a poskakovat kolem kabinetu, jejž lze zlikvidovat tvrdým direktem?

Jediný účinný způsob, jak se hradního nadělení zbavit, je rozpuštění sněmovny a předčasné volby. Všechno ostatní jen otevírá prezidentovi a jeho vládě další politický prostor.

Předchozí kabinety, vzniklé na půdě parlamentu, měly v sobě jakousi konkurenční pojistku. Koaliční strany spolu vládly, ale zároveň se do značné míry držely v šachu. Do úřednických vlád zase konkurenční strany vysílaly své lidi. Rusnokův tým ale tvoří buď postavy, které známe až příliš dobře, než abychom jim mohli důvěřovat, anebo nezařaditelné figury, jež neznáme vůbec. Vlády v zemi se tak ujal neprůhledný monolit, který cítí loajalitu jen ke stvořiteli - Miloši Zemanovi.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se