Ekonomickou vědu předchází pověst nudné disciplíny, při které od života odtržení akademici bezmyšlenkovitě hýbou křivkami na papíře a věští z křišťálové koule. Ke zmatení myslí v Česku svým dílem přispěla i předlistopadová doba, kdy se zde za ekonomii považovala směs podnikového účetnictví a centrálního plánovaní. Proto opusťme naše předsudky a přibližme si, jak může být ekonomie užitečná pro společnost a zábavná zároveň.

Asi nejznámějším příkladem je kniha z roku 2005 zvaná Freakonomics, což by se dalo přeložit jako "groteskně-podivná ekonomie". Spojili v ní síly Steven Levitt, profesor ekonomie z Chicagské univerzity, a žurnalista Stephen Dubner ve snaze odhalit skrze statistickou analýzu dat skrytou a mnohdy temnou stránku lidského konání.

Autoři prezentovali mnoho překvapivých zjištění ekonomického výzkumu. Například ukázali na datech z USA, že uzákonění možnosti potratu snižuje kriminalitu. Asi se podivíte, jak tyto věci spolu souvisí. Autoři vysvětlují, že možnost potratu vede ke snížení počtu "nechtěných" dětí, u nichž je statisticky větší pravděpodobnost, že by se později dopustily kriminální činnosti.

V jiné kapitole autoři ukázali, jak podváděli elitní sumo zápasníci v Japonsku. Ti, kterým těsně hrozil sestup z elitní soutěže, ve svém posledním zápase vyhráli mnohem častěji, než předpovídala jejich kvalita. Poukázali tak na přítomnost korupce či nelegálních zákulisních dohod. Přestože Japonská sumo asociace tato zjištění rázně odmítla, o několik let později byl Tokijský sumo turnaj poprvé od druhé světové války zrušen právě kvůli podezření z této korupce.

Ekonomix Jana Libicha

Mnoho lidí kritizuje ekonomii za odtržení od skutečného světa, za budování nerealistických modelů. V této rubrice se pokouším ukázat, že akademický výzkum může být velmi užitečný pro celou společnost, a to nejen rozhodování politiků a aplikovaných ekonomů, ale také ostatních občanů. Mým cílem je psát tak, aby i složité problémy byly pochopitelné pro každého čtenáře a zároveň zábavné. Budu přinášet různorodá zjištění ekonomického výzkumu, vysvětlovat jejich souvislost s reálnou ekonomikou, a předestírat, jak mohou mít pozitivní vliv na život každého z nás.

Rubriku Ekonomix najdete ZDE

Další zajímavá zjištění v knize Levitta a Dubnera se týkají podvodů učitelů s testy svých žáků, vysvětlení, proč dealeři drog vydělávají poměrně málo peněz v porovnání s náročností a nebezpečností své práce, či velkého vlivu výběru křestního jména na životní dráhu a úspěch jednotlivce. Tato témata jsou působivě ztvárněna na velkém plátně ve stejnojmenném filmu a další zajímavá témata (např. vliv pasáků na finanční ohodnocení prostitutek v Chicagu) jsou rozebírána v pokračování knihy zvaném SuperFreakonomics. Jejich společným rysem je snaha dozvědět se více o tom, jak lidé reagují na pobídky, jak se rozhodují, a jak ekonomický výzkum může zkvalitnit jejich rozhodnutí a zvýšit jejich prosperitu.

Užitečný ekonomický výzkum: výjimka nebo pravidlo?

Bylo by však chybou se domnívat, že tito autoři jsou jediní, kteří se zabývají problémy reálného světa ve snaze zlepšit blahobyt lidí. S tímto záměrem se rodí většina studií v ekonomii (cynik může namítnout, že důležitým cílem je zvýšení osobní prestiže autora, ale to může namítnout ohledně veškerého lidského konání). Přestože mnoho studií nepřinese významný posun samo o sobě, jejich společný efekt je neustálé prohlubování našeho porozumění společenské realitě.

Pro ty, pro které je ekonomický výzkum španělská vesnice, stručně vysvětleme, jak funguje. Odborné studie se dají rozlišit do dvou hlavních kategorií na teoretické a empirické (část studií kombinuje oba přístupy). Ty první většinou používají matematické metody pro modelování vztahů mezi jednotlivými ekonomickými subjekty a veličinami, a tak slouží k vyvozování hypotéz o těchto vztazích. Například když centrální banka vytiskne příliš mnoho peněz do oběhu, tak ekonomické modely ukazují kanály, skrz které to dříve nebo později povede k nadměrnému růstu cen výrobků a služeb. Empirické studie pak používají minulá ekonomická data a různé ekonometrické postupy pro potvrzení či zamítnutí předložených hypotéz. Tedy například zkoumají, jestli po přílišném růstu peněžní zásoby ceny v ekonomikách opravdu vzrostly, s jakým zpožděním atd. Tyto metody umožňují rozlišit vliv jednotlivých faktorů, jestli např. ceny nevzrostly z důvodu vyšších cen ropy nebo zvýšení DPH. Dále často umožňují identifikovat příčinu a následek; např. jestli ceny rostou, protože centrální banka tiskne peníze nebo jestli tato tiskne peníze, protože ceny rostou.

V tomto ohledu zmiňme, že ekonomie a ostatní společenské vědy mají nevýhodu oproti přírodním vědám. Je to proto, že studují lidské chování, nikoli přírodní jevy, a proto jejich úspěšnost při prognózování budoucího vývoje je výrazně nižší (o čemž koluje nepřeberné množství vtipů, např. že Bůh stvořil ekonomy, aby zvýšil meteorologům sebevědomí). Jak to vyjadřuje ekonom Daniel Münich: „Hmota se vždy chová stejně bez ohledu na to, zda víme, proč se tak chová, zatímco chování společnosti se mění v reakci na poznatky o jejím chování.“ Např. když s kolegou Jurajdou ve své studii zjistili, že výběrové české vysoké školy jako loterii pro uchazeče na hranici přijetí používaly jejich „náhodné“ pořadí dle abecedy, tak to školy přestaly dělat. Navíc společenské vědy nemohou tak jednoduše provádět laboratorní experimenty a generovat data pro testování hypotéz. Nicméně se i zde blýská na lepší časy a experimenty podobné těm v medicíně jsou jednou z nejdynamičtěji se rozvíjejících oblastí ekonomie.

Victor Hugo: „Slovo má lehkost větru a sílu hromu“

Je však třeba si přiznat, že i přes dobrý úmysl většiny akademických ekonomů a sofistikované metody, mnoho z nás nedostatečně komunikuje zjištění našeho výzkumu a jeho užitečnost veřejnosti a politikům. Tím omezujeme jeho aplikovatelnost v praxi a přispíváme k obrazu ekonomie jako neutěšené až depresívní vědy. Abychom tento obraz poopravili, podívejme se na příklady zajímavých ekonomických studií z poslední doby, jak je na svém blogu prezentuje ekonomický profesor Chris Cotton z University v Miami. Omezíme se na mikroekonomii, která analyzuje rozhodnutí jednotlivců, firem, i vlád a vztahy mezi nimi (makroekonomie pak na ni staví a zabývá se vlivem těchto rozhodnutí a vztahů na celkové výsledky ekonomiky).

Jedna studie například zkoumá vztah mezi cenou pohonných hmot a obezitou. Ukazuje, že vyšší ceny benzínu výrazně snižují podíl obézních lidí v populaci, a tudíž např. náklady zdravotního systému. Z toho vyplývá, že by politici při stanovování výše daně z pohonných hmot měli tyto (a další, např. ekologické) vlivy brát v úvahu. Jiná studie analyzuje vliv televizní reklamy na rychlé občerstvení na nadváhu dětí. Z dat pro USA vyvozuje, že zákaz této reklamy by snížil množství dětí s nadváhou o přibližně 15 procent.

Další nedávná ekonomická studie se zabývá souvislostí mezi výskytem přírodních katastrof a korupcí. Ukazuje, že v oblastech s častějšími záplavami či hurikány je mnohem větší míra korupce, protože tam proudění státní pomoci obětem přiláká zkorumpovatelné politiky. Z toho vyplývá mnoho konkrétních doporučení ohledně nastavení systému státní pomoci při katastrofách.

V jiné studii se autoři zabývají souvislostí mezi domácím násilím a sportovními přenosy. Ukazují, že překvapivá porážka favorizovaného týmu vede k výraznému zvýšení případů domácího násilí mužů vůči ženám nahlášených na policii. To má implikace jak pro nastavení pořádkových a bezpečnostních složek, tak pro chování potenciálně ohrožených žen v inkriminované době (jinou studii ze sportovního prostředí, kde s kolegy navrhuji změnu fotbalových pravidel pro zatraktivnění hry, lze nalézt zde).

Mnoho studií se zase snaží pochopit příčinu faktu, že rozvodovost je větší ve městech než na vesnicích. Jedním z vysvětlení může být náboženské přesvědčení, jelikož na vesnici bývá větší procento věřících, pro které rozvod bývá morálně nepřípustný. Dalším je, že na vesnici je méně potenciálních partnerů a tím je tam míra nevěry a rozvodů menší. Z těchto vysvětlení by vyplývalo, že přestěhování na venkov sníží pravděpodobnost rozvodu. Nedávná studie však ukázala, že je nižší rozvodovost na vesnici převážně tím, že se spokojenější (tzn. méně rozvodové) páry často stěhují z města na vesnici. Z toho vyplývá, že přestěhování z města na vesnici ve snaze vyléčit skomírající manželství se pravděpodobně mine účinkem.

Jsem si vědom, že se může minout účinkem i má snaha popularizovat ekonomii a očistit její obraz v očích veřejnosti; i přesto, že studium ekonomie pomohlo mnoha lidem (např. Tiger Woods, Arnold Schwarzenegger či Mick Jagger) k úspěšné kariéře v různých oblastech. Ale ignorování zjištění ekonomické vědy v běžném životě i politice je na vlastní riziko. Protože jak to vyjádřil George Box: „Všechny modely jsou nesprávné, ale některé jsou užitečné.“

Související

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, producenta Jakuba Horáka a dalších.