Krym plavně a celkem klidně přešel do rukou Ruska. Budeme ještě nějakou dobu protestovat, budeme zavádět sankce vůči Rusku, budeme jej vylučovat z mezinárodních organizací, můžeme dokonce zmrazit alespoň některé účty některých ruských občanů v EU apod. To ale vedoucím činitelům v Kremlu bude vadit jenom málo, protože trumfy jsou momentálně na ruské straně. Co tedy můžeme či nemůžeme dělat my? A co ještě od Ruska čekat?

Dlouhodobé hospodářské sankce poškodí evropskou i českou ekonomiku. Německé podniky a domácnosti nepřestanou odebírat ruský plyn, jemuž momentálně není rovnocenná alternativa (jakkoliv pro Rusko v opačném směru platí totéž). Řada českých výrobních podniků má dnes v Rusku významné zakázky, jejichž ztráta by mohla znamenat růst nezaměstnanosti. A nakonec si evropská (zejména německá) průmyslová lobby své zájmy protlačí. Řada českých hotelů a cestovních kanceláří rozhodně nebude nadšena z omezení přílivu ruských turistů (ti si místo Prahy vyberou Istanbul, Dubaj či Šanghaj, místo Itálie či Španělska dají přednost Turecku, Thajsku nebo čínskému ostrovu Hajnan).

Diplomatické sankce mají též rub a líc. Případné znovuzavedení víz pro ruské diplomaty bude sice pro Rusko komplikací, nicméně nikoliv nepřekonatelnou, pokud nechceme zrušit vztahy úplně (což není v českém ani evropském zájmu). Vyhoštění poloviny ruské ambasády v Praze a jinde bude znamenat reciproční krok z Ruska a tolik expertů na našem ministerstvu zahraničí není. A těm, jež by bylo možné nabrat, nemusí Rusko udělit víza (s těmi byly ostatně průtahy dodnes).

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se