V roce 1960 vyšla v časopise ABC „prognóza“: „Budovatelé komunismu v SSSR i u nás budou mít k dispozici moderní automatizované závody, zvládnou zemědělské práce průmyslovým způsobem, budou pracovat šest hodin denně. V té době proniknou hluboko do tajů vesmíru. To všechno se promítne do každodenního života: 250 milionů tun oceli ročně, hojnost všech prostředků, městská doprava zdarma, bezplatné stravování ve školních a závodních jídelnách, bydlení v prostorných bytech bez nájemného, levné nebo bezplatné turistické základny atd. To není začátek fantastické povídky našeho časopisu, to je reálný dvacetiletý program Komunistické strany SSSR, o kterém píše, mluví a přemýšlí celý svět. Bledne sláva kapitalistické techniky a výroby. Vždyť za deset let předstihne SSSR USA dvaapůlkrát a v roce 1980 bude jeho náskok sedminásobný. Je krásné žít v takovém světě!“ Co mají tato fantasmagorická slova společného se současnou situací kolem Ukrajiny a s krizí ve vztazích mezi Ruskem, EU a USA? Zdánlivě nic, ale ve skutečnosti skoro všechno.

Jak ohromit svět

Rusko je velmoc, ale Moskva trpí představou, že to svět nevnímá zřetelně. Proto na různých frontách demonstruje své kapacity a schopnost jednat nezávisle, bez jakékoli podpory zvenčí. Pocit nedostatečné úcty a respektu trápí ruské vládce již po staletí. Netěší je úcta, obdiv ani strach v očích malých, chudých a bezvýznamných. Touží po uznání velkých, bohatých a mocných. Navzdory populárním tvrzením o nezbytnosti otočit se zády k Západu a intenzivně se zapojit do dění na Východě visí pomyslné „zrcadlo“, od nějž vládce Kremlu chce slyšet pozitivní odpověď na otázku „Kdo je na světě nejkrásnější“, stále tam, kam je zavěsil Petr Veliký.

Proč tomu tak je? Kdykoli se v ruských/sovětských dějinách objeví reformátor, jeho pokus sprintem dohnat Evropu/Ameriku, které na trať vyrazily minimálně o desetiletí dříve, vždy, a bohužel zcela logicky, skončí neúspěchem.

Pokus o pohled do třpytivého „zrcadla“, jež se objevilo v Asii, zatím také nedopadá nejlépe. Rusko chtělo Asii ohromit během summitu APEC ve Vladivostoku, v jehož předvečer byl otevřen nejdelší zavěšený most na světě, ale nestalo se. Japonsko, Jižní Korea a teď již i sousední Čína mají takových mostů několik desítek, a navíc každodenně intenzivně využívaných. Vpravdě gigantická stavba totiž spojuje město s necelými 600 000 obyvateli, z nějž se má stát „východní hlavní město RF“, s místním Ruským ostrovem, na němž žije asi 5000 lidí. Most je přitom konstruován na kapacitu 50 000 vozidel denně! Něco takového nemohlo uniknout pozornosti sdělovacích prostředků a záhy se ukázalo, že asijská média dovedou být stejně „jedovatá“ jako jejich euro-americké protějšky.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 70 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru