Ve svém článku publikovaném zde na HNDialog Válka nového věku americká novinářka Anne Applebaumová brilantně popsala to, čeho jsme ze strany Ruska svědky na Ukrajině. Její analýza je skvělá v mnoha ohledech, dva z nich si dovolím označit za stěžejní. Zaprvé zcela srozumitelně a racionálně ukazuje, nakolik současný ruský postoj připomíná sovětské chování z období těsně po II. světové válce, v jehož důsledku byla polovina Evropy na dlouhých čtyřicet let uvržena do sovětského područí. Jestli něco současná Evropa potřebuje, tak právě takto pádnou, historicky kontextualizovanou argumentaci.

Druhé pozitivum spatřuji v tom, že její článek ani jednou neobsahuje slovo geopolitika. Applebaumová píše o invazi, o válce, o moci, o násilí a násilnících, ale ani jednou nepoužila dnes tak frekventovaný, leč zcela zprofanovaný termín geopolitika. Proč je to dobře? Protože termín geopolitika začal být používán jako přívlastek: expanzivní geopolitické jednání, geopolitické síly, geopolitický konflikt, geopolitické nároky... Přitom je zřejmé, že uvedení termínu geopolitika autorům umožnilo jediné, nezmínit slovo konflikt, střet, boj o moc, nebo přímo válka, tak jak to učinila Applebaumová.

Ruská velikost...

Geopolitika představuje velmi cenný analytický nástroj v kontextu realistického přístupu ke zkoumání mezinárodních vztahů. Jako každý jiný analytický nástroj má své přirozené limity a její zjištění mají omezenou hodnotu. Je-li správně použita, pak je schopna podat poměrně velmi přesnou informaci o současném rozložení síly/moci ve zkoumaném prostoru, ukázat, jak k němu došlo, a konečně upozornit, kde jsou/v čem spočívají jeho silné a slabé stránky. Nic víc, ani nic míň, neboť je, respektive by mělo být, známé, že moc nemá pouze teritoriální rozměr. Již několikrát – nejviditelněji v souvislosti s vývojem tzv. německé geopolitické školy ve 20./30. letech minulého století – se stalo, že geopolitika přestala být vnímána jako jeden z mnoha analytických nástrojů a stala se zdánlivě vědeckou (pracuje s objektivně zjištěnými geografickými daty) odpovědí na důležité otázky, které příslušnou společnost trápily. Namísto užitečné analytické metody se stala pseudovědeckou ideologií.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 80 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru