Stranické primárky nejsou v českém politickém prostředí oblíbené. Logicky. Většina politických stran tu vznikala shora jako marketingový, ideologický či jiný konstrukt. A tady chtějí být vynálezci (na)vždy nahoře. Neustálý vertikální pohyb "nahoru-dolů", jemuž přirozeně předchází intenzivní pohyb horizontální (běžná politická práce na úrovni místní, obecní či krajské), je sice esteticky a morálně líbivý, ale znemožňuje "udržovat politickou stabilitu" strany, o kterou většině zakladatelů tak nějak jde.

Platí to i pro sociální demokracii, jejíž vnitrostranická prostupnost vždy narážela na odpor vrchních vrstev, které by raději mezi sjezdy rozhodovaly o všem samy. Vzdor tomu, že se ČSSD tak ráda odvolává na více než stoletou demokratickou tradici i na to, že vznikala jako instituce živého lidového dělnického hnutí, nikoli jako ryzí nosič moci několika zručných byrokratů.

Zbývá vám ještě 50 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se