Česko se v mezinárodním měřítku skutečně zdá být rájem kuřáků a tabákového průmyslu. Spotřeba cigaret v Česku dlouhodobě udržuje podle Českého statistické úřadu nad 2000 kusů na osobu. To sice není v evropském prostoru výjimečné číslo, co je však zarážející je kouření mladých lidí. Podíl šestnáctiletých dívek kuřaček je podle celoevropského šetření ESPAD přibližně 43 procent, v případě chlapců skoro stejně – 41 procent. V Evropském kontextu je skoro rekordní číslo. Co je však ještě zajímavější je, že spotřeba alkoholu je úplně rekordní v celé Evropě. Přes devadesát procent šestnáctiletých reportuje, že v posledních třiceti dnech okusili alkohol. To je prosím nejvyšší číslo v Evropě.

V tomto kontextu se jeví jako zajímavá událost ze středy, kdy vláda se opět neshodla na zákazu kouření v restauracích a co je ještě zajímavější. Ministr školství se pro jistotu zdržel hlasování, což zjevně ukazuje na jeho nezájem v této oblasti a o zdravotní stav populace mladých lidí.

Úroveň debaty na téma jak omezit kouření byla vždy v Česku na dost nevalné úrovni. Obvykle se nesla v intencích „kouření, včetně toho pasivního, škodí zdraví“ versus „vlastníci restaurací mají právo zakazovat nebo nezakazovat, co se bude dít v jejich podniku“. Vyhodnotit, který z těchto názorů má více relevance, je jako porovnávat hrušky a jablka. Zatím to však vypadá, že právo vlastníků vítězí nad tím, že se někdo nadýchá kouře. O ceně cigaret se debatuje pouze v intencích jak naplnit státní rozpočet. Širší debata o preventivní programech je prakticky mrtvá.

HNDialog na Facebooku

Názorový server HNDialog najdete také na Facebooku ZDE

Co je však navíc celkem zjevně opomíjené, že v této hře nejde jen o dospělou populaci, ale také o mládež, jak ostatně ukazují výše zmíněné statistiky. Zejména kvůli tomu jak snadno se kouření mezi mladými lidmi rozšiřuje, kde se mládež obvykle schází a jak snadno si cigarety pořídí. Dlouhodobě alarmující vysoká čísla o kouření a pití alkoholu mezi mládeží ukazují, že kouření cigaret a závislost na nich vzniká často ve věku 14 až 17 a to ve spojení s pitím alkoholu. Otázka je, proč tomu tak je.

Může za to vliv vrstevníků

Současný empirický výzkum v sociálních vědách si často klade za otázku, co způsobuje, že mladí lidé v poměrně krátké době začnou kouřit, a hlavně, proč je mladých kuřáků takový počet. Jedno z možných vysvětlení je to, že kouření se šíří jako lavina a jednotlivci se učí od sebe navzájem, čímž se chování multiplikuje do celé široké populace. Tomuto jevu se ve společenských vědách říká obecně vliv vrstevníků (v angličtině „peer effect“)– jinými slovy vliv kamarádů, sourozenců, případně spolužáků na chování jednotlivců.

Vliv vrstevníků má řadu různých vysvětlení a mechanismů, jak v praxi funguje. Každý si jistě vzpomene na nějaký příklad z vlastní zkušenosti, kdy třeba starší kamarádi přemlouvají ty mladší ke kouření a poskytují jim informace o tom, jak a kde sehnat cigarety a peníze na jejich nákup. Případně se chlapec nebo dívka snaží být součástí party, nebýt v něčem horší, když spolu vyrazí na diskotéku nebo do restaurace. A samozřejmě pokud je v restauracích dovoleno kouřit, je snadnější najít místo, kde k těmto negativním efektům může docházet a nákaza kouřením se rozšiřuje ještě rychleji.

Přestože vliv vrstevníků přispívá k rozšířenosti kouření, jejich existence má i pozitivní implikace pro jakoukoli politiku nebo program, který se snaží kouření omezit – například zákaz kouření v restauracích. Jednoduše řečeno, abychom dosáhli snížení počtu kuřáků mezi mládeží, stačí přesvědčit pouze některé z mladých a zbytek populace – jejich známí a kamarádi - se to již od nich „naučí“ díky tomuto mechanismu. Z tohoto pohledu by zákaz kouření v restauracích mohl mít poměrně silný dopad na počet kuřáků mezi mladými, protože by došlo ke snížení počtu příležitostí, při kterých se mladí mohou „učit“ navzájem od sebe. Stejně tak je možné očekávat pozitivní efekt zdražení cigaret posílený vlivem vrstevníků, i když to možná nebude okamžitě.

Samozřejmě vliv vrstevníků může mít různou podobu a zdaleka nemusí fungovat pouze u kouření. Již zmiňované pití alkoholu je další příklad, stejný princip platí u (ne)zdravého stravování (pokud kamarádi chodí na hamburger, já ho budu jíst též), tento efekt ale také může fungovat v čistě pozitivním smyslu, jako třeba při učení (slabší studenti se učí od chytřejších). O všech těchto vlivech vrstevníků byly již popsány stohy papíru, ovšem jako každý příběh, který na první pohled vypadá krásně, má i tento o vlivech vrstevníků svůj háček.

Vliv vrstevníků totiž není vůbec jednoduché empiricky ověřit a jeho existenci statisticky prokázat, a to ze dvou důvodů. První je ten, že každý jednotlivec si své vrstevníky do značné míry přímo nebo nepřímo vybírá (třeba když se rekrutují ze známých jeho rodičů) a tím s nimi sdílí podobný styl života, preference k trávení volného času a plno dalších charakteristik, které jsou pro standardní empirický výzkum do značné míry nepozorovatelné. Pokud tedy na nějaké škole zjistíme vysoký počet kuřáků, muže to být jednoduše tím, že si tu školu vybrali nebo do ní administrativně spadají velmi podobní studenti, kteří hodně kouří nebo pro to mají předpoklady dané například jejich socioekonomickým původem. Další obtíž spočívá v tom, že pozorovat, kdo koho vlastně ovlivňuje, lze v praxi obtížně, což též může ovlivnit odhady.

Statisticky odhadnout vliv vrstevníků tedy není jednoduchý úkol. Nicméně současná odborná literatura do značné míry našla na tyto problémy řešení a obecně panuje konsensus, že tyto mechanismy obvykle u mládeže existují, v případě kouření celkem jednoznačně. Často se však vyskytují odlišnosti podle pohlaví - chlapci a dívky mohou mít kamarády v odlišném věku, a to samozřejmě má dopad i na odhadnuté hodnoty.

Výzkum na toto téma je v Česku zatím v plenkách, ale existující odhady do značné míry potvrzují, že především chlapci na středních školách mají tendenci se navzájem ovlivňovat . Pokud nějaký nekuřák přijde na střední školu, kde jeho spolužáci jsou kuřáci, významně se mu zvyšuje pravděpodobnost, že začne také kouřit. A povolené kouření v restauracích tomu právě může významně dopomáhat. Kouření se tak ukazuje jako jedna z aktivit, která je podobně nakažlivá jako jakákoliv jiná nemoc a nejvíce to platí právě pro mládež.

Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru