"Předpokládá se, že čím více vědci, politikové a novináři o globálním oteplování mluví, tím víc lidí existenci tohoto jevu přijímá," říká Aaron McCright, jeden z autorů studie nazvané Vliv teplotních anomálií a politické orientace na vnímání teplejších zim. "Chtěli jsme si ověřit, zda tomu tak je, a současně zjistit, jestli lidé spojují extrémní výkyvy počasí s nastupující klimatickou změnou a jak tyto postoje ovlivňuje jejich politická orientace."

Že se postoje dlouhodobě mění, o tom je možné se přesvědčit i u nás. Na Silvestra 1978/79 náhle po velmi teplých dnech přišlo prudké ochlazení o více než 30 stupňů. Nastala do té doby nevídaná kalamita - nikoho tehdy ale nenapadlo tvrdit, že je to příznak měnícího se klimatu. Dnes jsou do souvislosti s klimatickou změnou běžně dávány i výkyvy počasí mnohem menší.

K výrazným povětrnostním extrémům došlo v posledních letech i v USA. Podle Národního úřadu pro oceánský a atmosférický výzkum (NOOA) byla zima 2012 čtvrtá nejteplejší od roku 1895. Autoři studie pod vedením sociologa Aarona McCrighta proto analyzovali výsledky výzkumu pořádaného Gallupovým ústavem, v němž více než tisícovka respondentů z celých USA odpovídala na otázky týkající se této mimořádně teplé zimy a jejich názoru na vztah fenoménu k existenci nebo neexistenci globálního oteplování.

Ukázalo se, že abnormální průběh zimy 2012 v místě svého bydliště zaznamenalo 80 procent dotázaných. Přesto jen 35 procent respondentů průzkumu věří, že tento jev nějak souvisel s globálním oteplováním klimatu.

"Na jednu stranu je povzbuzující už to, že tolik lidí teplejší zimu zaznamenalo," komentoval výsledky analýzy Aaron McCright. "Současně se ale ukázalo, že na víru v globální oteplování to má minimální vliv - souvislost většinou vidí jen ti, kdo byli o klimatické změně přesvědčeni už dřív."

McCraig také upozornil na to, že toto přesvědčení má u většiny dotazovaných výrazné politické zabarvení: o měnícím se klimatu jsou přesvědčeni především voliči Demokratické strany, zatímco mezi sympatizanty republikánů převládají skeptici.

Zatím jste si přečetli 100 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru