Poláci se zlobí na českou reklamu, v níž se objevuje polský překupník, který ne úplně férově vyběhne se svým „zákazníkem“. Jistě lze pochopit rozzlobení polské velvyslankyně v Praze Gražyny Bernatowiczové, taková stereotypizace národní povahy opravdu není pěkná věc a jednoho to rozčílí.

Stejně jako se zlobila spousta Čechů, kteří v rakouských prodejnách museli číst „Češi nekraďte naše zboží“, nebo jako se zlobí někteří čeští diplomaté, když v Bruselu a jinde slyší, že Češi jsou pořád tak nějak podivně vyčůraní, nehrají týmově a často se chovají jako ty proslulé „smějící se bestie“.

Spíše než rozčilení nad tím, že ve veřejném prostoru se takový stereotyp pro pobavení a prodejní účel objeví, by bylo na místě zamyslet se nad tím, proč tomu tak je. Stereotyp vzniká zkušeností a Češi si pořád pamatují, jak za komunistů jezdívali nakupovat lepší zboží do Polska, které se odtud ostatně pašovalo i do Československa. Mnoho Čechů, žijících v blízkosti hranic, ostatně jezdí na polské trhy pořád.

Schopnosti Poláků shánět, nakupovat a prodávat vše, na čem se dá vydělat, je v povědomí mnoha lidí. Slovo „šmelinář“, které původně nebylo zatíženo negativně, se posléze stalo označením pro každého, kdo umí prodat výhodně prakticky úplně všechno. A Poláci to v očích českých konzumních sháněčů naplňovali. No a protože někteří šmelináři jsou také slušní šejdíři, snadno dojde k nepříjemné zkratce.

V kritizované reklamě je to polsky mluvící pašerák schovaný ve stromku. Děje se tak na horách, zřejmě v Krkonoších, takže nelze přehlédnout, že jde i o odkaz na tradici obchodní přeshraniční spolupráce, která tu po staletí kvetla a které se říkalo pašeráctví. S hodnocením současnosti to nemá co dělat. Autoři si hrají se stereotypy, protože prostě fungují, ale nehrají si s resentimenty. Nejde o to reklamou vyvolat nenávist či nepřátelství. Češi si možná o Polácích myslí ve většině to, co naznačuje zmiňovaná reklama, ale rozhodně je to neponouká k nějaké nevraživosti nebo nenávisti. K opatrnosti, to ano, ale vůči kterému národu nejsou Češi předběžně opatrní, že? A který národ opravdu bezvýhradně milujeme?

Její excelence, paní Gražyna Bernatowiczová, zřejmě reagovat musela. Velela jí to její národní hrdost, kterou naopak mnoho Čechů Polákům závidí. Mohla to ale učinit s větším odstupem a nadhledem, protože upřímně řečeno: vymazáním jednoho vtípku v reklamním skeči dlouhodobý stereotyp vnímání národa odstranit nelze. A nakonec na vtip, i když je špatný, je nejlépe reagovat vtipem, pokud možno lepším, inteligentnějším, vyrovnanějším, a ne poměrně vášnivou uražeností.

To nejlepší, co polské velvyslanectví může udělat pro nabouraní a postupné rozplývání starého stereotypu, je vzít příslušnou reklamu jako pobídku k ještě větší informační práci. A upřímně řečeno: to, že se Poláci umějí zasmát nám, bezvěrcům, kteří na všechno chtějí vyzrát, obejít či podlézt, protože jsou švejci a vždycky říkají „to chce klid“, a my zase Polákům za jejich sklon k bezbřehému obchodování, ještě neznamená, že si nemáme co říct a že se nemáme dál navštěvovat a vzájemně hledat. Ostatně vyřčení židovské anekdoty také ještě neznamená, že někdo nenávidí židy, a jak známo, ty nejlepší a nejostřejší vtipy o sobě říkají právě židé. A kolik krásných a zatuhlých stereotypů v nich je.

Ostatně to by asi na celé té lapálii – která nemá většího významu, protože jedna soukromá firma a pár kreativců to přece není celý národ, natož politická reprezentace – bylo nejzajímavější. Existuje, vážená a milá paní velvyslankyně, nějaký vtip, který v podobném smyslu jako v kritizované reklamě využívá postavu polského „obchodníka“, vtip, který si Poláci vyprávějí sami o sobě? Těch českých o ohnutých hřbetech a vyčůranosti je dost a dost.

Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru