Každý uprchlík, který se dostane na naše území, by měl od nás dostat především kvalitní vybavení, to znamená jazykový kurz němčiny, mapu Krušných hor s vyznačenými cestami přes hranici a buzolu.

Je to totiž to nejlepší, co pro ně můžeme udělat, protože pokud si porovnají sociální dávky a platy v Německu a u nás, jen blázen by nešel ještě o pár set kilometrů dál a namísto toho tu zůstával a učil se jazyk, kterým na světě skoro nikdo nemluví. My také, kdybychom emigrovali do Ameriky, nechtěli bychom zůstávat na Kubě, ale snažili bychom se dojít až do Států.

Jediný způsob, jak tomuto naprosto logickému přístupu nově příchozích může Evropa zabránit, je srovnání hladiny příjmů ve všech zemích EU na podobnou úroveň. A aktivita českých odborů, zejména Středulova veleúspěšná kampaň "Konec levné práce", nasvědčuje, že toto téma bude brzo zcela vážně na stole - pokud ne už v příštích parlamentních volbách, tak v těch dalších určitě.

Češi už nějak přestávají chápat, proč zdravotní sestra nebo řidič náklaďáku v Německu berou trojnásobek toho, co u nás. Opravdu máme třikrát nižší produktivitu práce? Je to obtížně vysvětlitelné, obzvlášť když jsou noviny plné článků o tom, jak je v německých supermarketech levnější a kvalitnější jídlo.

Konec staré viny

Jistě, zatímco po válce Němci budovali tržní hospodářství, my jsme to naše znárodnili a nechali stroje zastarat. Když jsme z Německa dováželi videopřehrávače a z USA počítače, náš socialistický průmysl nedokázal vyrobit myčku na nádobí. Vina komunistů řídících tehdy zemi je nesporná a může ji popírat jen bloud, který si nepamatuje, jak vypadaly tehdejší škodovky ve srovnání s auty vyráběnými na Západě.

Od revoluce ale brzo uběhne třicet let, a jak dlouho ještě budou naši občané ochotni tuto starou vinu brát za příčinu současné situace? Za třicet let se například Jižní Korea ze zaostalé agrární země zvedla na hospodářskou velmoc, od korejských firem nyní kupujeme nejmodernější spotřební elektroniku i auta. Proč se korejské televize dnes vyrábějí u nás, a nikoliv české televize v Koreji, to je ponižující memento.

Stará vina totality už přestává jako omluva platit. A hledají se noví viníci. Pro někoho to jsou nadnárodní společnosti, které namísto placení daní vyvádějí ročně z Česka desítky miliard do svých mateřských centrál. Samozřejmě - je lehké zapomenout, že sem tyto společnosti přinesly investice a know-how. Je to lehké zapomenout zejména v situaci, kdy se člověk dozví, že Apple platí v Irsku daně ve výši jednoho procenta.

Jiní hledají vinu u politiků. TOP 09 by nezápasila s tak nízkými volebními preferencemi, kdyby každé vystoupení jejího předsedy Kalouska nebylo na téma co zase udělal Babiš špatně, ale namísto toho představila plány na rozvoj ekonomiky. Rovněž předseda ODS Fiala by se měl na billboardech méně zabývat geopolitikou. Lidé totiž i přes Nejedlého na Hradě, Klause občas duchem v Moskvě a Zemana na diskusním fóru placeném ruským oligarchou nevnímají mezinárodní politickou situaci jako nebezpečnou, respektive dobře vědí, že kdyby měla vypuknout nějaká válka, naši politici jí stejně nezabrání.

Svobodný pohyb popírá myšlenku kvót

Angela Merkelová na bratislavském summitu prohlásila, že právo na svobodný pohyb je pro ni základem, na kterém stojí celá Evropa. Vztahuje se ovšem i na azylanty. Zatímco Čechům se většinou nechce za vyšším platem odcházet do cizího prostředí, pro nově příchozí je Evropa cizí celá a logicky volí nohama tu nejvýhodnější variantu. To, že svobodný pohyb a přidělování lidí pomocí kvót se navzájem vylučují, je jasné.

Česko se proto žádné migrační vlny bát nemusí. Jediné, o co přijdeme, budou peníze z evropského rozpočtu, které se z východních regionů přesunou na pomoc uprchlíkům. A co získáme, bude hluboké poznání o nás samých, především o rasismu, který tu u některých lidí mocně vybublal, jakmile se objevily náznaky problémů.

Čeští voliči jsou však v hodnocení situace překvapivě soudní. Navzdory celonárodní antiislámské a antiuprchlické rétorice se Okamura pohybuje pod pěti procenty, doktor Sládek řeční sám na prázdných náměstích, na Ortela na Václavák přišlo 300 lidí a Konvička brzo skončí v nějaké zábavné show na TV Barrandov.

Podle posledních průzkumů už ANO přebralo antiislámským stranám 35 procent jejich voličů. Proč volit exoty, když Andrej Babiš říká o uprchlících totéž, a navíc má reálnou moc to prosadit? V krajských volbách ještě řeči na téma "bezpečí" (mrk mrk = migranti) nějaké hlasy urvou, ale příští parlamentní volby budou už jednoznačně o ekonomice. A pokud s tím nepřijdou současné strany, může s tím klidně přijít nějaké nové hnutí, založené lidmi z oblasti digitální ekonomiky.

Spokojeni ovšem mohou být i Němci, vrátím se na závěr k uprchlíkům. Pokud se totiž Merkelové během pouhých dvou let podařilo změnit mezinárodní image Německa ze suchopárných pedantů, kterým za zády pořád trochu vykukuje Hitler, na nejhodnější a nejhumánnější národ na světě, Nobelovu cenu si opravdu zaslouží.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru