Koluje teď takový vtip, který pravděpodobně mnozí neshledají vtipným, ale myslím, že se sem hodí. Je to zhruba takhle: “Máš příjem 12 tisíc čistého. Tvé životní náklady jsou 13 tisíc. Právě sis koupil na splátky novou LCD televizi: pokud budeš splácet, nezbude ti na nájem a půjdeš na ulici. Pokud nebudeš splácet, seberou ti televizi a napaří penále. Máš dvě exekuce. Bydlíš v baráku, kde je zima, protože jsi neplatil za elektřinu a plyn. Vzhledem ke své nízké kvalifikaci budeš mezi prvními, kdo bude propuštěn z práce při příští redukci zaměstnanců. Co budeš řešit jako první? - - - Černocha v letáku!”

Máme se fakt dobře a nemáme žádné opravdu existenciální problémy. Tím nemyslím sebe, ale tak nějak většinu obyvatelstva ČR. Jen díky tomu si můžeme dovolit udělat kauzu z toho, že někdo dal do letáku černocha a pár nějakých dřeváků k tomu přidalo rasistické pindy. Když není nic důležitějšího, co by se řešilo, že, tak proč neřešit tohleto?! Tak se to hněte v médiích a u každého článku je pak dole ve stoce (bůhvíproč zvané “komentáře čtenářů”) naloženo hned na několik paragrafů o hanobení…

Dobře, na chvíli se budu věnovat samotné podstatě celé pseudokauzy a připustím si, že jsem byl naivní mamlas, protože jsem už před lety nabyl na základě pozorování ve svém okolí dojmu, že třeba antisemitismus je passé a že černoch kdekoli už je naprosto normální věc. Odkdy že je v nejsledovanějších zprávách Rey Koranteng? Jako chápu, že v roce 1985 někde v Záblatíčku nad Svitávkou mohl vzbudit živý černoch na ulici pozornost, protože nikdy nikdo z místních živého černocha neviděl (pokud se tedy nepočítá ten, co hrál v Emanuele, kterou předseda MNV někde sehnal na videokazetě a koukla na to u něj půlka vesnice). Ale dneska? No, asi se pletu...

Ono totiž, jestli jsem správně pochopil ty řeči okolo, nikomu nevadí černoch jako takový, ale fakt, že (a teď bacha, myšlenkový potůček nabírá spád): “černoch v letáku symbolizuje to, že nám Lidl nutí multikulti propagandu, podle které je údajně normální, že jsou mezi námi černoši!” Myšlenkový potůček teď proletěl Šlajsnou Vlastenecké Logiky jak burčák zažívacím traktem a vy najednou zíráte: “Cože? Co se to právě stalo? Opravdu někdo tvrdí, že je špatné ukazovat svět, kde mezi námi žijí černoši?” Reakce Lidlu je příkladná: proberte se, je 21. století, a mezi námi žijí nejen lidé s jinou barvou pleti, ale i s nějakým vyznáním, dokonce i s jiným vyznáním… To byste se divili, kdo všechno mezi námi žije! Já se taky divím…

Tahle celá záležitost ukazuje zase pár zajímavých věcí. Například to, že ten ryzí, tupý a jednoduchý rasismus zůstává jen pro ty nejomezenější skupiny lidí. Pro ty, pro které je, jak se říká, “diktát z ČJ ještě horší než diktát z EU”. Jenže, jak se začalo odhalovat už v době “uprchlické krize”, která hezky načechrala charaktery, tak rozhodně nelze xenofobii, rasismus, omezenost a podobné věci vztahovat pouze na levou část Gaussovy křivky. Velmi silně se podobné tendence projevují, zdánlivě paradoxně, třeba u lidí s vysokoškolským vzděláním technického směru. Až by se jednomu nechtělo věřit, kolik ajťáků by se před rokem bývalo rádo vyzbrojilo kvérama a vyrazilo lovit uprchlíky jak pokémony - naštěstí jen hubou, protože jak je znám, tak by se pravděpodobně postřelili už při nabíjení. I tentokrát jsem našel právě mezi lidmi z téhle skupiny intenzivně sdílené obavy z “diktátu multikulturality” a z toho, že si Lidl “dovolil poučovat”.

Co naděláte. Jak často opakuju: jaký démos, taková demokracie. Miroslav Macek ve svých glosách často opakuje, v souvislosti s různými podivnostmi, které plodí naši politici, mantru: “... a defenestrace v nedohlednu!” Jenže politici jsou jen obraz voličů. Pardon, ale je to tak. Koho chce v takovém případě Miroslav Macek vyhodit z okna?

Související

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, producenta Jakuba Horáka a dalších.