Velmi dobře si pamatuji noc, kdy byl Donald Trump zvolen prezidentem. Podobně jako při několika volbách v minulosti, které jsem během svého pobytu v Silicon Valley zažil, jsem je i tentokrát sledoval s několika kamarády v přímém přenosu v oblíbeném baru. Ve srovnání s minulostí to ale bylo trochu jiné. Tentokrát jsem zde nebyl se svojí obvyklou partou politicky naladěných kamarádů. Naše kamarádství začalo totiž kvůli Trumpovi trochu drhnout.

Většina Kaliforňanů patří mezi podporovatele demokratické strany. Můj názor, že Trump má potenciál ukázat Američanům jiný (a důležitý) odstín Ameriky, nemohli jen tak lehce překousnout. Proto jsem se rozhodl tentokrát pozvat několik podnikatelů pracujících na start-upech využívajících umělou inteligenci. Nevěděl jsem to předem, ale jim se Trump celkem zamlouval, a to především protože je podnikatel, a ne politik.

Nikdy nezapomenu na to, co se na Stanfordu dělo den po volbách. V celém kampusu panovalo takové ticho, jaké jsem tam ještě nikdy předtím po volbách nezažil.

Po zvolení Obamy jsme na Stanfordu zapalovali pochodně a bujaře oslavovali. V kampusu byla cítit energie a vzrušení. Když byl zvolen Trump, byl mrazivý klid. Na škole se tak trochu zastavil čas: studenti prosili o posunutí termínů odevzdání svých referátů a profesorka, se kterou spolupracuji na kurzu o metodách kvalitativního výzkumu, mě poprosila, abych stejně jako ona posunul známkování referátů o pár dní.

Rozvoj technologických firem vytvořil nové otazníky

Donald Trump bude čelit celé řadě výzev, podívejme se na ty, které se týkají oblasti technologických firem a zajímají především firmy a podnikatele v Silicon Valley:

Priorita č. 1: Regulace technologických firem. Několik inovativních start-upů z posledních dvou desetiletí vyrostlo v globální giganty (možná by už neměly využívat všechny benefity start-upů) a několik inovativních start-upů už v tomto desetiletí míří do některých z nejvíce regulovaných oblastí průmyslu. Jak bude Trump tyto věci řešit?

Priorita č. 2: Výroba v Americe. Trump hodně tlačí na přenášení stávajících pracovních míst do USA, stejně tak i u vytváření nových pracovních míst. Jak tohle ovlivní velké technologické giganty jako například Apple, ale i start-upy, které ještě ani neexistují?

Priorita č. 3: Korporátní daně. Amerika má velmi komplikovaný systém daní týkajících se firem s globálním dosahem a firmy jako například Google, Apple nebo Facebook dělají vše pro to, aby se nejrůznějším daním legálně vyhnuly. Jak se Trump s komplikovaností těchto daní popere?

Priorita č. 4: Imigrační politika. Trump měl během volební kampaně hodně ostrých projevů ohledně nejrůznějších menšinových a etnických skupin. Jak se postaví vůči nynější (v některých případech i nelegální) pracovní síle a také vůči mezinárodním studentům (včetně mne)?

Priorita č. 5: Změna systému. Jeden z předních investorů v Silicon Valley, Peter Thiel, řekl, že Trump snad uskuteční první krok k celkové změně amerického politického systému. Jak moc s ním skutečně Trump zatřese?

Pojďme se podívat na bod číslo jedna, tedy regulaci technologických firem, který pro Silicon Valley považuji za klíčový.

Firmy i odvětví rostou a vymkly se kontrole

Případná regulace technologických firem bude v příštích několika letech Trumpovy vlády pravděpodobně směřovat do tří klíčových oblastí: 1) velikosti technologických firem, 2) přesahu technologických firem do citlivých oblastí a 3) vytvoření a rozvoje zcela nových oblastí průmyslu.

Trend č. 1: Start-upy minulosti jsou giganty přítomnosti. Je možná těžké si to dnes představit, ale Apple jednou začínal v garáži, Facebook na harvardské koleji a Google během stanfordského výzkumu. Ale dnes jsou společně s Amazonem a Microsoftem v oblastech, kde působí, giganty. Nejsou tedy již vůbec start-upy, ale etablovanými firmami, proti kterým se start-upy obyčejně zakládají.

V tom je ten problém: znáte nějaký start-up, který konkuruje hlavnímu byznysu Googlu nebo Microsoftu? Já také ne. Toto nejsou firmy, jejichž klíčové podnikání (vyhledávání a operační systém) je momentálně v nebezpečí – právě naopak.

Trend č. 2: Technologické giganty se rozšiřují do více oblastí, včetně vysoce regulovaných. Apple už nevytváří jen osobní počítače, ale i mobilní přístroje a do toho také obchoduje s hudbou, aplikacemi a tak dále. Google dokonce nedávno založil novou mateřskou firmu Alphabet, aby zastřešil všechny své různorodé projekty. Ale kam všechny tyto firmy směřují? Do některých z nejvíce regulovaných průmyslů: doprava (drony, automobily), zdraví (biometrický monitoring, elektronické kartotéky) a finance (půjčky, tematické investování).

To jsou průmyslové oblasti, ve kterých jde lidem o život a o ta nejvíce chráněná data. Proto jsou také regulovány.

Trend č. 3: Koncem roku 2016 se vytvořila dvě nová technologická bitevní pole: umělá inteligence (podporovaná internetem věcí) a vesmírné technologie (podporované mezinárodními investicemi). V oblasti umělé inteligence se hlavně díky Echo od Amazonu objevil první skutečně populární spotřebitelský produkt. Ano, Apple, Microsoft a Google mají své hlasem aktivované asistenční služby, ale Echo je o hodně rafinovanější a více zaměřené na konkrétní věci spojené s chodem domácnosti.

Začal tak nový závod v boji nejen o domácnosti, ale i o lepší spotřebitelsky zaměřenou umělou inteligenci, protože teď mají giganty i start-upy platformu a byznys, na kterých mohou budovat. Druhé bitevní pole jsou vesmírné technologie, do kterých se rozhodla investovat ve velkém jak evropská entita (investiční entita lucemburské vlády), tak asijská entita (holdingová firma Softbank). Do toho vidíme formulaci nových zákonů podporujících komerční plány ve vesmíru v několika zemích a mezinárodních organizacích. Ziskovost vesmírné komerční aktivity už není science fiction.

Shrnuto: máme zde řadu trendů, které vyžadují nové regulace a podoba těchto regulací bude pro budoucnost technologických firem velmi důležitá. Role Trumpovy administrativy proto bude velmi důležitá.

Trump „vyšle“ signál, který ovlivní zbytek světa

Nyní jsou technologické giganty (hlavně Apple a Google) v hledáčku regulačních a legislativních orgánů na několika kontinentech (hlavně v Evropě a Jižní Americe). Tyto firmy a jejich technologie jsou pořád vnímány především jako americký vývozní artikl, nikoliv jako globální entita. Americký prezident může samozřejmě současnou situaci hodně zlepšit nebo také zhoršit. A to nejen svým vlivem na lídry jednotlivých zemí, ale také právě legislativou, která pošle jasný signál zbytku světa, jak se k těmto firmám a technologiím USA staví.

Obsah legislativy také ovlivní, jaké typy firem budou technologové v USA zakládat. Pokud se to s regulací přežene, řada nových podnikatelů a investorů si může položit otázku: Proč vstupovat do průmyslu, ve kterém je až moc vládního vlivu a byrokracie?

Žádné optimální řešení asi neexistuje. Na jedné straně si myslím, že zkusit regulovat průmysly, které se ještě nezrodily, je kontraproduktivní. To například vidíme ve vesmírném průmyslu, kde se v průběhu studené války vytvořily regulace, které teď rodící se průmysl škrtí.

Na druhou stranu si nemyslím, že podnikatelé v Silicon Valley mohou vyvíjet technologie, které lidem stále více zasahují do života, bez přemýšlení o důsledcích, a tedy i o nějaké formě regulace. Pro budoucnost technologických firem bude tedy politika Donalda Trumpa mimořádně důležitá. Již brzo jistě uvidíme, jakým směrem se bude ubírat.

Související

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru