Asi se zase blíží volby. Člověk ani nemusí sledovat kalendář, aby to zjistil. Neklamným znamením je, že strany začnou vymýšlet totální hověziny a vypouštět je do médií.

Hloupé je, že člověk, který sleduje média, pomalu zjišťuje, že nemá koho volit. I já jsem si sedl a udělal jsem si ryze subjektivní seznam toho, kdo připadá v úvahu. A jak to dopadlo? Nevalně. Ale ještě předtím, než vám nabídnu svůj subjektivní seznam, tak je potřeba něco předeslat.

Nejlepší na podobných seznamech je to, že ukazují vnější obraz. Vždycky se ozvou nějací insideři a fanoušci daných stran, kteří spustí pokřik, že "autor vůbec netuší, která bije, a kdyby si laskavě přečetl kapitoly 8 až 13 v Základních programových tezích (jsou na našem webu, nevím, proč je nikdo nečte?!), tak nikdy nebude tvrdit, že jsme marginální strana pěti lidí s vizemi jasnými jak od zkouřeného Nostradama". Jenže, moji milí insideři, tam venku, mimo vaše struktury, jsou voliči, o jejichž hlas se ucházíte, a jejich pohled na vás je ten, podle kterého se rozhodují. Jo, možná to je nespravedlivé a možná to myslíte jinak, ale zvykněte si, že pokud chcete být voleni, tak se musíte starat, aby vás lidi chápali. To není jejich problém.

Vyloučím komunisty. Zažil jsem je dost dlouho na to, abych k nim měl intenzivní odpor. Ne, nezměnili se ani trochu, jen jim otrnulo a začali nakládat: zákon o trestnosti hanobení ústavních činitelů, vystoupení z NATO, zákon o příživnictví… Ještě před osmi lety Josef Šlerka psal, že by komunisti měli dostat šanci se politicky znemožnit účastí ve vládě, a mnozí mu přitakali – však už není SSSR, tak co by se mohlo stát? No, SSSR není, ale je Rusko… Komunisty prostě ne.

ČSSD by mohla být moderní levicová strana. Jenže její konzervativní křídlo je světle rudé a Sobotka přesně ve chvíli, kdy člověk začal mít dojem, že je to předseda moderní levicové strany, začne mamlasit s revokací bohumínského usnesení a nevylučuje spolupráci s KSČ(M). Zeman mu přikyvuje. A když vyhodí Mládka, zaflekuje to zvýšením daní pro střední třídu.

Chápu, že se v boji s Babišem, o němž asi nelze pochybovat, spojí Sobotka i s čertem. Nebo s Kalouskem. Ale spíš s tím čertem… Takže nevolit.

Babiš? Hm, i kdyby nebylo Čapí hnízdo a StB, tak výsledkem je strana jednoho muže, strana programového oportunismu, která slíbí mnohem víc, než kdokoliv jiný, na požádání vyčaruje nějaké omyvatelné osoby, ty dosadí do úřadů, zkrátka takový korporát. Babiš bohužel zapomněl na zásadní rozdíl: stát není firma, co bojuje s konkurencí – tedy s živnostníky, podnikateli a dalšími "příživníky". Stát je servisní organizace. Jako OSVČ příživník nemůžu volit Babiše už jen kvůli tomu, jak se snaží házet klacky pod nohy lidem, kteří se snaží o sebe starat sami. Ale i kdybych byl zaměstnanec, tak bych nemohl volit stranu bez programu, bez idejí, silně korporativistickou a s vůdcem, který v parlamentu nahlas pohrdá demokratickými mechanismy a odmítá se "zpovídat".

ODS, nechť mi moji kamarádi prominou, je za zenitem. Na lokální úrovni možná dobrá, ale v celorepublikové úrovni není vidět. To TOP 09 má aspoň Kalouska. Kdyby se tyhle dvě strany spojily a předsedou by byl Kalousek, tak dostanou asi tak 4,7 procenta hlasů. Protože co přesně poslední roky dělají? Jmenujte mi něco rozumného…

Lidovci by byli fajn. V poslední době jsou mi docela sympatičtí, až na Bělobrádka, který působí podivným dojmem. A naštěstí vždycky, když si už už říkám, že jsou rozumná volitelná alternativa, tak si vzpomenu na jejich postoje k homosexuálům nebo k potratům a zase jdu pryč.

Zelení? Pardon, ale Stropnický mladší je názorově i projevem salonní levičák jak ze 60. let, a zbytek strany? Zase jako u ODS: někde lokálně fajn, když kandiduje někdo, kdo má za sebou výsledky, ale jako celek spíš odpudivé. Přezdívku "melouni" nemají jen tak bezdůvodně, a touha páchat dobro z pozice znalce dobra tam stále je. A k tomu mám zásadní odpor.

Piráti jsou takoví zelení, ale místo přírody mají internet a autorské zákony. Programovou shodu máme docela dobrou, musím přiznat, že se jim pár dobrých věcí podařilo prosadit, a upřímně gratuluju. Ale fakt nemůžu volit stranu, která nabízí pár možná hodných a idealistických lidí, ale taky pár takových, které jsem poznal blíž a dospěl jsem k závěru, že čím dál od nich budu, tím líp.

Svobodní měli před mnoha lety šanci. Stáli na rozcestí mezi pravicovou stranou a libertariánskou sektou. Vybrali si druhý směr. Teda, upřímně, já nevím, co si vybrali, ale vím, že stačí napsat "Svobodní…" a do dvou hodin je v komentářích několik příznivců, kteří se s každým dohadují argumenty kalibru "Nejdřív si přečtěte, co o tom píše Hayek…" a prosazují něco, co je stejná utopie jako socialismus, jen z druhé strany. Ne že by se mi to nelíbilo, ale protože nejsem Svobodný, vím, že to je nereálné. Nebo možná právě proto nejsem Svobodný.

Okamura, Robejšek a jiné Strany Práv Občanů si tu s dovolením shrnu pod označení "Televize nás poškodila. Vychází z průzkumů volebních preferencí, a proto nás nepozvala do velkých diskusních pořadů, a proto o nás nikdo nevěděl, jinak bychom měli 18 procent nejmíň!" Nevolitelné, většinou kvůli programu.

Tak co? Vy máte jasno? To vám upřímně přeju, ale taky se toho děsím…

Související

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE.
Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru