Že mi vývoj v téhle zemi za posledních pětadvacet let konvenuje, tím se netajím. Nemám dojem, že se máme čím dál hůř, naopak vidím, že v lecčems se máme líp a v lecčems zdaleka nejlíp, jak jsme se kdy měli. Nezavírám oči před problémy, ale zase nejsem fatalista: buď všechno skvělé, nebo všechno tragédie.

Jedna z věcí, kde je pokrok vidět hodně výrazně, jsou služby. Srovnejte si chování prodavačky z roku 1987 s tou z roku 2017. Jasně že někde to zůstalo stejné - ale o to výraznější je srovnání s místy, kde se služby staly opravdovými službami. Naplňuje mě to optimismem a věřím, že lidé postupně začnou vyžadovat služby na úrovni, budou, jak se říká, "hlasovat peněženkou" a obchody či restaurace, kde se k zákazníkovi chovají nevrle, budou muset zavřít, protože proč by člověk měl chodit někam, kde jsou na něj nepříjemní, když může, díky konkurenci, dojít tam, kde jsou na něj příjemní…