Vnější pozorovatel může lehce dojít k závěru, že v Česku se odehrává absurdní politická komedie. Premiér běhá jak veverka v kleci. Podává demisi, nepodává demisi, prezident přijímá demisi, kterou premiér nepodává, premiér stahuje demisi. Odvolává, co odvolal, slibuje, co slíbil. Jenže pozornější pohled naznačuje, že nejde o komedii, ale o jiný žánr. Je to tragédie. Prezident nerespektuje ústavu, vykládá si ji, jak se mu to hodí, jen proto, aby potupil premiéra. Je to tragédie zdejší demokracie. 

Miloš Zeman se neváhal vysmát tomu, o čem nebylo v Česku pochyby dvacet pět let a na čem se shodují prakticky všichni ústavní právníci. Tedy že demise premiéra znamená demisi celé vlády. Zeman chtěl v rozporu s tím přijmout pouze demisi Sobotky. Premiér se zachoval jediným možným způsobem. Demisi stáhl. Co také mohl udělat jiného, když smyslem demise bylo odstranit z ministerstva financí Andreje Babiše? To si měl lehnout na záda jako poražený pes a uznat superioritu alfa samců Zemana a Babiše? Dobře, že to neudělal. Znovu se ukázalo, že Sobotku neradno podceňovat. Nedal se ztrapnit na Hradě, bojuje dál.

Hra jako by se vrátila na začátek – Sobotka nyní navrhuje Zemanovi odvolání Andreje Babiše. Původně to udělat nechtěl, protože neměl jistotu, že mu Zeman bez řečí vyhoví, a naopak měl stoprocentní jistotu, že Babiš své odvolání využije jako základ pro legendu o vlastním politickém mučednictví. To se mimo jiné potvrdilo inzeráty, kde byl Babiš zobrazen s přelepenými ústy. Ano – magnát s největším PR aparátem v zemi s přelepenými ústy. Vtip roku, ale v Česku na to mohl leckdo skočit. Sobotka by zřejmě prohrál na celé čáře, proto jednal tak komplikovaně (a ano – zoufale), jak jednal.

Znamená to, že Sobotka nutně prohraje i nyní? To vůbec není jisté, situace je totiž stejná jen formálně. Z hlediska veřejnosti mohl Sobotka získat sympatie. Prezident inscenaci hradní scénky „demise–nedemise“, která měla Sobotku totálně ponížit, tak úplně nezvládl a ztrapnil spíš sám sebe. Sobotka se v očích leckoho (alespoň o tom svědčí reakce na sociálních sítích) najednou ocitl v roli nezasloužené oběti. To v Česku obecně pomáhá, může mu to přihrát body.

Ještě podstatnější je, že v mezičase se objevila nahrávka, ze které je patrné, že Andrej Babiš je ochoten používat „svá“ média jako nástroj politického boje. Pokud dosud mohlo vypadat nepochopitelně, proč ho vlastně chce Sobotka dostat z vlády (kauza korunových dluhopisů je komplikovaná i pro daňové experty, natož pro řadového voliče), nyní je to naprosto srozumitelné. Babiš neříkal pravdu, že do obsahu „svých“ médií nebude mluvit. To je naprostý skandál. Sobotka má před druhým kolem podstatně lépe nabito než na začátku.

Co se bude dít? Je možné, že prezident Andreje Babiše neodvolá. V posledních dnech a hodinách se ukázalo, že udělá všechno, aby předsedovi ANO pomohl, aby ho udržel na ministerstvu financí. Tedy na místě, kde bude mít Babiš pod kontrolou, co daňová správa zjistí kolem jeho kreativních optimalizací, přesněji řečeno, že zjistí, že vše bylo křišťálově čisté. Zeman vytvořil s Babišem otevřený tandem. „Já ti pomůžu proti Sobotkovi a ty proti mně nebudeš stavět kandidáta v prezidentských volbách.“ Win–win, ruka ruku myje.

Pokud ovšem k odvolání Babiše v řádu několika dní nedojde, bude to v totálním rozporu s ústavou. Ta nedává prezidentovi prostor návrhu premiéra nevyhovět. Pokud se Zeman návrhu vysměje, dostane se za hranu demokratického právního státu a spolu s ním přepadne do propasti svévole celé Česko. Mluvčí Ovčáček říká, že prezident bude postupovat „zodpovědně a uvážlivě“. Doufejme, že přece jen uváží, že je odpovědný více ústavnímu pořádku než jen svým vlastním politickým zájmům.

Pokud tedy u prezidenta zvítězí skutečná zodpovědnost, je variant celá řada. Odchod celého ANO z vlády, menšinový kabinet, hlasování o nedůvěře, dovládnutí s tolerancí pravicové opozice... nebo také předčasné volby, na které tlačí ODS... Dá se spíš věštit než seriózně predikovat.

Pointa příběhu bude v každém případě odhalena v den voleb, ať už budou kdykoli. Rozhodující bude, jak se celý příběh podaří jednotlivým stranám interpretovat. Jestli vyhraje tandem Babiš–Zeman, který ho bude interpretovat jako absurdní komedii nešťastného Bohuslava Sobotky, nebo druhá strana, která bude upozorňovat, že jde ve skutečnosti o tragédii vyplývající z nebezpečného ohýbání ústavy, brutálního konfliktu zájmů, zneužívání moci. A na to, že s takovou hrozí Česku skutečně katastrofa.

Pořád to vypadá, že Sobotka a ČSSD tahají za kratší konec. Ale jak bylo řečeno: premiér znovu ukázal, že ho neradno podceňovat.