Zaměstnanci si sice dnes mohou svobodně vybrat, kde budou pracovat, je to ale svoboda formální. Často vybíráte tu nejméně špatnou možnost. Přitom byste třeba chtěli podnikat, ale nemáte pro to zázemí. Většina populace není se svou prací spokojená.

V České republice je pak jedna z nejvyšších překvalifikovaností pracovních sil v rámci zemí OECD. To znamená, že lidé dělají něco, co původně dělat nechtěli, na co třeba nestudovali. Základní příjem by toto pomohl změnit.

Lidé se často ptají, kdo by dělal popeláře. Pokud mohou zaměstnanci snáze odmítnout nabídnutou práci, dojde ke zvýšení mezd u typu práce, která je nepříjemná, špatně placená a zaměstnance vnitřně nenaplňuje.

Zaměstnavatelé budou nuceni hledat nové technologické a organizační inovace, aby u nepříjemné práce buď zvýšili mzdy, nebo zde nahradili pracovní sílu automatizací. Zavedení základního příjmu tak bude mít vliv jak na úsporu lidské práce, tak na její humanizaci – není přece nutné, aby lidé vykonávali tento typ práce, navíc za nízkou mzdu, když je možné je nahradit stroji. Buď tedy bude dělat popeláře člověk za vyšší plat než dnes, nebo ho nahradí stroj.

Zároveň však základní příjem umožní lidem, aby přijali špatně placenou práci, která je vnitřně naplňuje, ale bez základního příjmu by ji nemohli vykonávat, protože by je neuživila. U některého typu prací umožní základní příjem zaměstnavatelům snížit mzdu, kterou budou zaměstnanci přesto vykonávat, protože je uspokojuje a snížení mzdy jim bude kompenzovat základní příjem.

Shrnuto, základní příjem umožní vyšší flexibilitu na trhu práce, ale zároveň poskytne vyšší ochranu zaměstnancům - je tak aktivizující, ale zároveň osvobozující.

Při zavedení základního příjmu nebude existovat žádná stigmatizace, protože ho obdrží každý. Nabude existovat jasná linie mezi čistými příjemci a čistými dárci, protože mnoho lidí bude během svého života tyto hranice překračovat.

Základní příjem umožní také vyhnout se pasti chudoby a nezaměstnanosti, ke které velmi často dochází při dnešním vyplácení sociálních dávek, jež jsou podmíněné: v tomto systému nezaměstnaný dostává dávky pouze tehdy, pokud jeho majetek a příjem nepřesáhnou určitý strop. Nezaměstnaný tak není motivován k tomu, aby přijal určitou práci, protože z ní vyplácený příjem se bude rovnat vypláceným sociálním dávkám nebo je pouze mírně překročí.

Zavedení základního příjmu je také způsob, jak uznat společenskou hodnotu různých dobrovolných pečovatelských a sociálních aktivit (péče o děti či staré rodiče v rodině nebo potřebné v rámci občanské společnosti atd.), které jsou vykonávány mimo rámec trhu a ani bychom nechtěli, aby byly plně poskytovány trhem, protože se tím pak ničí jejich vnitřní hodnota. Základní příjem tak můžeme vidět jako nepřímý mechanismus, jak dosáhnout mzdy za domácí a občanské práce.

Pokud vám tedy jde opravdu o svobodu, zaveďte základní příjem.

Související

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE.
Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru