Moje babička chodívala k doktorovi "na cukr". Měla cukrovku, tedy diabetes, a chodila na pravidelné kontroly. Ty pro ni byly vždy zdrojem stresu - už týden před kontrolou se začala hlídat, kafe pila toliko s cukerínem, buchty nepekla a dva dny před kontrolou byla schopná sníst třeba jen jeden rohlík za den. Jednou ji takhle objevila moje máma. Babička se plížila po bytě, hladová, unavená, a matka se jí ptala: "Mami, co to děláš?" - "No, vždyť já jdu zítra na cukr, tak abych ho neměla vysokej!"

...

Pokračování tohoto článku si mohou přečíst jen předplatitelé. Děkujeme za vaši přízeň.
Obsah starší než měsíc je součástí archivu a do článků zdarma se nepočítá. Chcete číst bez omezení? Předplaťte si plný přístup.
Předplatit od 199 Kč / měsíc
Máte již předplatné?