Centrální banky zemí G4 (USA, Japonsko, eurozóna, Velká Británie) rozpoutaly vlnu masivního tisku peněz, zvaného kvantitativní uvolňování, po finanční krizi, která zasáhla USA v letech 2007 až 2009. Banky za vytištěné peníze kupovaly hlavně státní dluhopisy. Masivní nákupy zanechaly na trhu dluhopisů viditelné stopy, a to nejen v podobě nízkých, často až záporných úrokových sazeb.

Podepsaly se i na změně vlastnické struktury těchto cenných papírů. Nejviditelněji zasahuje do trhu Evropská centrální banka (ECB). Ta v roce 2007 držela jen pět procent dluhu zemí eurozóny, zatímco v současnosti disponuje až 25 procenty dluhu. Svou nákupní aktivitou tak z trhu vytlačuje ostatní soukromé investory, hlavně penzijní a investiční fondy. Státní bondy v objemu 60 miliard eur měsíčně přitom plánuje nakupovat nejméně do konce prosince.

...

Pokračování tohoto článku si mohou přečíst jen předplatitelé. Děkujeme za vaši přízeň.
Obsah starší než měsíc je součástí archivu a do článků zdarma se nepočítá. Chcete číst bez omezení? Předplaťte si plný přístup.
Předplatit od 199 Kč / měsíc
Máte již předplatné?