Michal Skořepa
Limity, které v úterý stanovila Česká národní banka pro banky poskytující hypotéky, vyvolaly mnoho otázek. Jednou z nich je i dopad na oblast nájemného. Někteří komentátoři přišli se vcelku intuitivně znějící úvahou, že lidé, kteří teď nedosáhnou na hypotéku, budou muset přesunout svou poptávku na "sousední" trh s nájemním bydlením, a výsledkem tak bude rychlejší růst nájemného.
Já si umím představit i jiný, ve svém důsledku pro vývoj nájemného zcela opačný scénář. Ten vychází z předpokladu, že zájemci o hypotéku potvrdí svým chováním dlouhodobý odpor české veřejnosti k nájemnímu bydlení, dejme tomu na základě úvahy (ať si o ní myslíme cokoli), že placení nájemného je ve srovnání se splácením hypotéky vyhazováním peněz.
Pokud tito lidé nebudou nově schopni si koupit vysněné nové bydlení na úvěr, mnozí z nich se rozhodnou si koupit na úvěr nové bydlení méně vysněné, levnější, na které jim banka hypotéku poskytne. Například ten, kdo by rád bydlel v bytě v Praze, si koupí byt kousek za Prahou.
Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Týden v komentářích HN
Máte zájem o informace v širších souvislostech?
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Přihlásit se k odběru
