Limity, které v úterý stanovila Česká národní banka pro banky poskytující hypotéky, vyvolaly mnoho otázek. Jednou z nich je i dopad na oblast nájemného. Někteří komentátoři přišli se vcelku intuitivně znějící úvahou, že lidé, kteří teď nedosáhnou na hypotéku, budou muset přesunout svou poptávku na "sousední" trh s nájemním bydlením, a výsledkem tak bude rychlejší růst nájemného.

Já si umím představit i jiný, ve svém důsledku pro vývoj nájemného zcela opačný scénář. Ten vychází z předpokladu, že zájemci o hypotéku potvrdí svým chováním dlouhodobý odpor české veřejnosti k nájemnímu bydlení, dejme tomu na základě úvahy (ať si o ní myslíme cokoli), že placení nájemného je ve srovnání se splácením hypotéky vyhazováním peněz.

Pokud tito lidé nebudou nově schopni si koupit vysněné nové bydlení na úvěr, mnozí z nich se rozhodnou si koupit na úvěr nové bydlení méně vysněné, levnější, na které jim banka hypotéku poskytne. Například ten, kdo by rád bydlel v bytě v Praze, si koupí byt kousek za Prahou.

Zbývá vám ještě 70 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak budou lidé řešit méně dostupné bydlení za předpokladu, že Češi mají odpor k bydlení v nájmu.
  • Proč omezení povede ke zlevňování nájemného.
  • A jak tuto úvahu podporují historická data.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se