Každý den sedím nad statistikami článků z tohoto webu. Je to zajímavé počtení především ve chvíli, kdy se člověk zanoří hlouběji pod povrchní čísla o návštěvnosti. Náhle se před vámi objevuje svět tak, jak ho vidíte vy, čtenáři médií. Vidím vaše problémy, starosti, otázky i zájmy. Je zajímavé sledovat, jak se shodují, nebo naopak liší od toho, co o sobě lidé sami říkají v průzkumech.

Asi nejlepší zpráva je, že svět je mnohem lepší místo, než se z pohledů do mediálních agregátorů může zdát. Ano, aféry, kauzy a tragédie táhnou, když jsou čerstvé, ale za nimi je všední život, který je mnohem optimističtější. Jak se říkává: politici přicházejí, odcházejí, kauzy vyplouvají na povrch, ale přesto lidé dál pracují, žijí, plánují, těší se a radují a tohle dění má na všední život mnohem menší vliv, než by se na první pohled zdálo.

Na povrchu to ale vypadá, že společnost vlastně ničím jiným nežije: studená občanská válka je v plném proudu, jedni nerozumí druhým, druzí nechápou první, demokracie se otřásá v základech, informační válka, Rusko, Zeman, EU, sestavování vlády… Vážně: sestavování vlády!

Ruku na srdce: zajímá vás sestavování vlády nějak nad rámec pohoršení nad konkrétními jmény a nad procesy ohnutými až k prasknutí? Nakonec bude sestavena, jmenována a nějak bude fungovat. Něco změní k horšímu, něco k lepšímu, odejde a přijde další, podobná nebo odlišná…

To, co je podstatné a na co se u podobných úvah často zapomíná, je, že demokracie, kterou se tak či onak ohání kdekdo, není jen souhrn procedur, postupů a zvyklostí psaných i nepsaných. To je až sekundární znak. Primárním znakem demokracie jsou hlubší hodnoty, z nichž teprve ty procedury a orgány vyrůstají.

Jenže hodnoty jsou příliš abstraktní, příliš vznešené a pro spoustu lidí i příliš patetické. V každodenním pragmatismu jako by pro ně nebylo místo.

Navíc jakmile je vytáhnete, uslyšíte: "Neříkej nám, jak se máme chovat a co si máme myslet!" A taky že hodnotami se nikdo nenají.

Což je sice vulgárně a materialisticky pravda, jenže to, jestli se ve společnosti budete mít tak dobře, že se najíte, nebo jestli budete muset o své jídlo bojovat, vyplývá právě z těch vysmívaných a opomíjených hodnot. A na toto jako by lidé zapomínali.

Opravdu zapomínali? Co když to ani nevědí? Vědí vůbec lidé, proč stát funguje tak, jak funguje? Proč policie nezavírá zločince, proč má kdekdo právo na obhájce, i když je lump, k čemu je presumpce neviny, proč je parlament "žvanírna" a proč prezident nezajistí odpuštění dluhů a exekucí?

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru