Pondělní Nobelova cena za medicínu odstartuje sérii nových nositelů tohoto unikátního odkazu výrobce dynamitu Alfreda Nobela lidstvu. S medicínou a ani následně s cenou za fyziku a chemii, které budou oznámeny v úterý a ve středu, by problém být neměl.

I když i tady se v minulosti našly jisté přešlapy - například když lékař Johannes Fibiger dostal cenu za objev parazita způsobujícího rakovinu (který, jak se ukázalo, neexistuje), případně když cenu dostal portugalský neurolog António Egas Moniz, který byl spolupropagátorem lobotomie, jež zničila životy mnoha pacientům. Za problematické bývá uváděno ocenění chemika Fritze Habera, který se podílel na nasazení chemických zbraní během první světové války, či Švýcara Paula Müllera, který dal světu insekticid DDT, který dokázal plošně otrávit všechno, čeho se dotkl.

Literatura je až v druhé řadě

Na rozdíl od někdy pomýleného ocenění géniů v tzv. tvrdých oborech je cena za literaturu považovaná navíc za subjektivní, někdy za evropocentrickou a leckdy za politickou. Tak ji vnímali ostatně i čeští komunističtí vládcové, když ocenění získal v roce 1984 básník Jaroslav Seifert. Veřejný tisk se o ní tehdy zmínil jen okrajově, plnou informaci obyvatelům Československa poskytl Hlas Ameriky.

Letos se podobným nálepkám cena za literaturu vyhne. Po dlouhé době (od roku 1943) totiž nebude udělena cena vůbec. Ne proto, že by se nenašel dostatečný počet vhodných kandidátů. Důvodem je snaha vrátit Švédské akademii, která o cenách rozhoduje, důvěru veřejnosti. O tu přišla, když byl v rámci kampaně #MeToo na jaře letošního roku obviněn Jean-Claude Arnault, manžel členky Švédské akademie Katariny Frostensonové, ze sexuálního obtěžování a znásilnění. Soud začal kauzu "19." člena Akademie projednávat 19. září.

Navíc se zjistilo, že Arnault pravidelně s předstihem vynášel informace o tom, kdo cenu získá. Důvěru ve výbor nezlepšil ani fakt, že Akademie dlouhodobě finančně podporovala soukromé kulturní centrum vedené Arnaultem a Frostensonovou.

Na to konto už rezignovalo sedm z osmnácti regulérních členů Akademie včetně Frostensonové. A sama instituce usoudila, že spíš než výběru nového literáta se bude věnovat sama sobě. Cenu za letošní rok prý udělí až v roce 2019. Pokud se tedy do té doby zkonsoliduje.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Dlouhodobě nejproblematičtější je cena míru.
  • V některých případech se zdá, že výběr osob sleduje komiksovou logiku. Tedy že se představitel mírových sil musí nejdřív stát masovým vrahem, aby cenu mohl dostat.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru