Držba zlata centrální bankou bývá v našich zeměpisných šířkách vnímána už spíše jako historický relikt. O to více překvapily současné kroky centrálních bank Polska a Maďarska. Poláci v létě přikoupili devět tun zlata, což vzhledem k celkové držbě zhruba 112 tun není velký skok, avšak jde o první nákup po 20 letech. V případě Maďarska je změna razantnější − jeho centrální banka zdesetinásobila zlaté rezervy na 31,5 tuny.

Krátkodobě může být motivací nedávný pokles ceny zlata na roční minima až pod 1200 dolarů za unci. Nízká cena spojená s očekáváním celosvětově vyšší inflace nahrává koupi. Dlouhodobě jde však u centrálních bank o širší trend, který tkví v rostoucích měnových rizicích.

Po finanční krizi let 2008−2009 se začal prudce zvyšovat objem dolarů, liber a eur v oběhu. Centrální banky rozvíjejících se ekonomik tyto měny drží a obávaly se jejich znehodnocení, a tak začaly přikupovat zlato jako zajištění. Zatímco před krizí byly centrální banky prodejci zlata, po ní se staly kupci a přikupují ročně téměř 500 tun zlata. Nákupům zlata zatím dominují země jako Rusko, Turecko, Čína, Filipíny, Kolumbie či Kazachstán. Přírůstek Polska a Maďarska mezi země přikupující zlato může být překvapivý, ale nikoliv nelogický. Naznačuje to rozšiřující se řadu zemí, které ve zlatě opět vidí smysl.

Související

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru Odebírat