V roce 2015 koupil Martin Shkreli, bývalý manažer hedgeových fondů, farmaceutickou firmu Turing Pharmaceuticals a jeho prvním krokem bylo zdražení léku proti toxoplazmóze, který se používal i na léčbu AIDS, z původních 13,50 dolaru na 750 dolarů. Těm, kterým se to nelíbilo, vysvětlil, že přece nebude prodávat lék "zadarmo", protože výroba sice stojí jenom jeden dolar, ale marketing a reklama jsou drahé.

Shkreli, který se v Americe "proslavil" řadou dalších kontroverzních kroků a kterého letos na jaře americký soud odsoudil za defraudaci peněz klientů, je samozřejmě příklad, o kterém farmaceutický průmysl neslyší s žádným nadšením. Což ovšem neznamená, že Shkreli sice poněkud vulgárnější formou, ale zato poměrně jasně lidem nevysvětlil, že firmy, které působí v oblasti farmacie, což se dá brát jako činnost, jež má zachránit lidem život, stojí o maximalizaci zisku úplně stejně jako třeba výrobci alkoholu, jejichž produkty lidem život spíše krátí.

Ve chvíli, kdy je jasné, že i výrobci léků mají své akcionáře, valné hromady a výroční zprávy, lze pochopit spor o to, zda se má, či nemá změnit systém, kterak Evropská unie chrání výrobce léků. Tzv. patentová ochrana má umožnit těm, kteří léky vyvíjejí (tedy originálním výrobcům), aby měli jistou výhodu před konkurencí, jež by léky jen okopírovala (výrobci generik), prostě aby se jim zaplatil výzkum a vývoj.

Základní patent platí všude na světě, v jednotlivých částech světa ale mají originální výrobci ještě několik let dodatečné ochrany. Takže zatímco například v Brazílii, Rusku, Indii nebo Číně mohou vyrábět kopie léků okamžitě, kdy skončí světový patent, v Evropě musí vyčkat ještě tři až pět let. Výsledky jsou dva: pokud chtějí farmaceutické firmy "naskočit" na evropský trh ihned, co přestane platit ochranná lhůta, musí generika vyrábět mimo unii. Že tím Evropa přichází o investice a pracovní místa ve farmacii, je jasné. A zadruhé, poté co skončí ochranná lhůta, jsou evropští pacienti, alespoň na začátku, závislí na dovozu léků, které se nevyrábějí v Evropě. Celý systém je tak dražší a pro pacienty rizikovější.

Zatím jste si přečetli 50 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru