Pokud v příštích letech nedojde k populační explozi, důchodový systém začne při současném nastavení kumulovat obrovské deficity, což by mohlo v krajním případě skončit dluhovou pastí, ukázala studie Národní rozpočtové rady. Aby se tak nestalo, bude muset klesat výše důchodu, růst věk odchodu do penze, nebo porostou daně. Pravděpodobně budou muset politici sáhnout ke všemu zároveň. Mladí lidé proto už alespoň dle posledního průzkumu pochopili, že pracovat budou ještě v penzi, a desetina je smířená s ekonomickou aktivitou do konce života. 

Nic jiného jim nezbývá. Musí počítat s tím, že stát už důstojné stáří zajistit nedokáže. Přesto by jim mohl alespoň vstup do světa, kde se nebudou moci spolehnout na silný sociální stát, ulehčit, postrčit je. Dokud na to jsou prostředky. Mladí nesou na bedrech kromě důchodů také břímě zhoršující se dostupnosti bydlení, ne zrovna lehké podmínky pro založení rodiny a brzy se spolu se stárnoucí populací přidá i problém s udržitelností zdravotnictví.

Není přitom nutné vymýšlet úplně nový systém, možná by stačilo jen se inspirovat v zahraničí. Třeba v zemích jako Chile či Švédsko, které mají jedny z nejlépe udržitelných penzijních systémů na světě. V obou případech zásadní až radikální reformy odstartoval fakt, že se země dostaly na okraj propasti ve veřejných financích. Daně z příjmů dosáhly značné výše, a přesto nedokázaly pokrýt výdaje. To čeká dle Národní rozpočtové rady i Česko.

Chile přeneslo zodpovědnost zabezpečit se na stáří na občany. Zároveň jim snížením daní nechalo prostředky, aby se mohli na ne zrovna světlou budoucnost připravit. Šlo o poměrně radikální reformu, kterou inicioval vládce Augusto Pinochet, jenž se rozhodl povolat ekonomy z USA a nastolit nový systém, v němž si každý spoří sám na sebe. Peníze tečou do fondů spravovaných soukromými společnostmi a z toho, co si daný člověk uspoří, mu je následně vyplácen důchod. 

Země tím kompletně vyřešila problém financování penzí, takovýto systém žádné peníze od státu nepotřebuje. Zároveň Chile postrkuje své občany, aby si minimálně na penzi šetřili tím, že každý musí odvádět do fondů ze své hrubé mzdy 10 procent. Celkové zatížení příjmů v Chile potom činí 21 procent, v Česku je téměř dvojnásobné. Po nástupu na nový systém tak lidem zůstalo více peněz v peněžence a zároveň se stát zbavil ohromného břemene. Nabízí se proto otázka, zda by se touto reformou dalo inspirovat v Česku a přiznat si, že sociální stát nedokáže na současné a budoucí negativní demografické změny reagovat.

Zkušenosti Chile by navíc Česku umožnily neopakovat některé chyby. Chilský penzista zažívá v současnosti jeden z největších propadů životní úrovně po odchodu do důchodu v rámci všech zemí OECD. Důvodem je, že i přes velmi dobré výnosy fondů je odvod deset procent nízký. V Česku jde jen na penze přes 30 procent. Pokud by se ale udělal kompromis, aby si lidé více spořili, ale zároveň jim zůstalo i něco navíc v peněžence, mohl by být chilský systém zajímavý i pro Česko. Náhled na to, jak by to dopadlo, nabízí následující simulace.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru