Češi vydají ze svých domácích rozpočtů více na alkohol, cigarety a narkotika než dohromady na zdraví a vzdělávání. V rámci Evropské unie v tomto nepříznivém poměru drží první místo. Každý devátý dospělý člověk má problém s rizikovým pitím, každý čtvrtý kouří. A tak cirhóza jater, rakovina, autonehody, předčasná úmrtí a další důsledky pití alkoholu a kouření stojí navíc stát každý rok desítky miliard korun.

Průměrná česká domácnost vydá každý rok ze svého rozpočtu 3,3 procenta peněz na alkohol a 4,3 procenta na cigarety, nižší procento jde ještě na narkotika. Oproti tomu na vzdělání jde z jejich kapsy ročně jen 0,5 procenta a na zdraví 2,4 procenta. Pokud se od výdajů na alkohol, cigarety a narkotika odečtou výdaje na vzdělání a zdraví, činí rozdíl 5,1 procentního bodu. Do výdajů na zdraví se počítají léčebné prostředky od prevence po samotnou léčbu. Spadají sem zdravotnické služby, a to například včetně bělení zubů. V případě vzdělávání jde o školné, náklady na e-kurzy či různé jazykové certifikáty.

Z hypotetického ročního příjmu domácnosti ve výši jednoho milionu korun tak jde na alkohol a cigarety ročně 80 tisíc korun, zatímco na zdraví a vzdělávání pouze 29 tisíc korun.

Tak velký rozdíl je v Evropské unii unikátní. Za Českem - a ještě se značným odstupem - drží krok jen Estonsko a Lucembursko.

Dostupná srovnání ukazují, že příčinou nelichotivého poměru není fakt, že jsou v Česku cigarety nebo alkohol drahé, a tudíž tvoří v rozpočtu výdajů domácností tak vysoká procenta. Ukazují to například data Eurostatu, který zohledňuje i rozdílné cenové hladiny. Česko se ve výdajích na tyto komodity umístilo na druhém místě za Lucemburskem. Podobné závěry činí i OECD.

Ve skutečnosti jsou tak cigarety i alkohol v České republice poměrně levné. Pomáhá tomu i fakt, že Česká republika na tabák uvaluje v přepočtu na cigaretu nejnižší spotřební daň hned po Lucembursku. A to i po přepočtu, který zohledňuje různé cenové hladiny.

Česko také patří mezi pět zemí, kde je alkohol zatížen nejnižší daní.

Ve spotřebě alkoholu jsou Češi zároveň třetí v rámci všech zemí na světě, v případě kouření jsou v první desítce. Počet vykouřených cigaret na osobu stačil ve světovém žebříčku na osmé místo. Tato data poměrně spolehlivě vyvracejí námitky, že za vysokými výdaji na alkohol a cigarety stojí jejich vysoká cena, respektive nízké příjmy domácností. 

Důvodem, proč je v Česku nepoměr vůči výdajům na vzdělání a zdravotnictví tak ohromný, může být ale i to, že v oblasti vzdělávání nebo zdravotnictví prakticky vše platí stát. Domácnost ve Velké Británii, kde se musí platit školné, tak bude mít logicky vyšší výdaje na vzdělávání než česká domácnost.

Podle OECD je v Česku poměr mezi státními a soukromými výdaji na školství na základním a středoškolském stupni vzdělávání prakticky na průměru zemí OECD. V případě vysokoškolského vzdělávání už jde sice o umístění pod průměrem, nicméně samotný průměr je extrémně vychýlený kvůli zemím jako Velká Británie nebo Spojené státy, kde většinu výdajů, především školné, hradí lidé z vlastní kapsy. Česká pozice se tedy od většiny zemí nijak zvlášť neliší.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru