Už v tom máme jasno. Mario Draghi na podzim končí v čele Evropské centrální banky a sazby se pod jeho vedením zvedat nebudou.

ECB se slávou ukončila své kvantitativní uvolňování loni v prosinci a jemně naznačovala odvahu přitvrdit měnovou politiku letos po letních prázdninách. Myšlenku však nahlodala slabší evropská ekonomika a inflace.

Ještě nedávno se trh bavil vtípky, zdali si Mario Draghi před koncem svého mandátu zkusí zvednout sazby ještě na zářijovém nebo říjnovém zasedání. Po posledním meetingu ECB je v tom jasno. Sice nevíme, kdo bude v čele rady guvernérů od listopadu letošního roku, víme však, že se sazby zvedat nebudou.

Navíc se pro jistotu rozjedou nové bankovní úvěry známé pod strašidelně znějící zkratkou TLTRO-III (z anglického výrazu long-term refinancing operations). ECB se tak snaží poskytnout komerčním bankám dostatek peněz, aby je mohly následně půjčovat podnikům. Cílem je udržet hospodářský růst pomocí levných úvěrů.

ECB tak uvízla se svojí politikou záporné depozitní sazby na úrovni -0,4 procenta a vypadá to, že zákopová válka je to velmi hluboká.

Zbývá vám ještě 70 % článku

Co se dočtete dál

  • Proč je měnová politika záporných sazeb problematičtější, než se při jejich zavádění mohlo zdát?
  • Jaká je jediná významná centrální banka, která umí normalizovat měnovou politiku?
  • A jak je na tom Česká národní banka?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se