Podpora podnikání, zvlášť toho malého a středního, byla a je mantra každé vlády, kterou jsme tu v posledních desetiletích měli. Vždy se připomíná, jak zásadní sektor to z hlediska tvorby nových pracovních míst je a co z náskoku nejvyspělejších zemí ještě musíme dohnat, aby podnikatelé mohli naplno přispívat k prosperitě země.

Nechybí samozřejmě ani konkrétní politiky a strategie, které mají podnikání pomáhat. Ministerstvo průmyslu a obchodu má dokonce Akční plán podpory malých a středních podnikatelů, který "reflektuje aktuální potřeby" menšího byznysu.

V jeho nejnovější verzi přijaté před rokem zmiňuje potřebu příznivého podnikatelského prostředí hned na prvním místě. Ovšem když se podíváme na detailní rozpis toho, co ministerstvo a jeho partneři v této oblasti považují za hlavní problémy a co k jejich řešení navrhují, nacházíme hned za nezpochybnitelným úkolem zajistit, aby předpisy začaly platit buď k počátku roku, nebo k začátku pololetí, naprosté marginálie. Případně i nápady, které situaci zhorší. Ministerstvo zřejmě pod tlakem oborových organizací chce například "posoudit" (čtěme: snížit či zrušit) pokuty za to, že firmy nezveřejňují účetní výkazy a obchodní dokumenty. Tutlání zákonem vyžadovaných údajů je dlouhodobý problém řady firem, který dopadá na transparentnost našeho podnikatelského prostředí. Najdou se i nadnárodní korporace, jež zákon prostě nerespektují a po dlouhé roky zveřejňují pouze to, co uznají za vhodné. Sankce přitom přijde jen zcela výjimečně.

Ovšem byla by řešením kapitulace a rezignace? Zrovna zveřejňování výsledků hospodaření (jednou za rok, navíc z dokumentů, které musí každá firma řádně vést) není povinnost, jež by byla přehnaně zatěžující. Přesto jde pro ministerstvo průmyslu hned o druhý úkol v oblasti s nejvyšší prioritou…

Potom je skoro zákonité, že problémy, které podnikání opravdu mohou pořádně zkomplikovat, zůstávají stranou. Dobrou představu o tom, co podnikatelskou veřejnost tíží, dává anketa Absurdita roku, jejíž výsledky včera vyhlásily Hospodářské noviny. Nejvíc hlasů získala povinnost rychle zareagovat na výzvy exekutorů k "součinnosti", pokud je na zaměstnance firmy uvalena exekuce či když člověka s takovými problémy přijmou. Součinnost, to nezní tak drsně. V realitě datových schránek (pro firmy jsou už dlouho povinné) ale jde často o příval automaticky generovaných požadavků, na něž je třeba včas reagovat, jinak hrozí až padesátitisícová pokuta. Povinnost přitom plyne ze zákona s kořeny v 60. letech, který se novelizacemi změnil k nepoznání. Nové technologické prostředky (datové schránky) tedy firmám nepomáhají, ale naopak situaci zhoršují a dostávají je pod zcela zbytečný tlak. Že pokuty nejsou každodenní realitou není omluva pro to, aby se stav zachovával. Zákony, které vzbuzují v podnikatelích nejistotu a obavy, jsou přitom podobně škodlivé jako třeba vysoké daně.