Pracovníci v náročných odvětvích by podle návrhu vlády mohli odcházet do penzí dřív než ostatní. Logiku to má, ostatně do roku 1992 existovalo rozdělení profesí podle kategorií a podle toho se vypočítával důchodový věk. Nyní mají podobnou úlevu pouze horníci. Lidí, kteří celý život strávili ve fyzicky i psychicky devastačním prostředí, je ale víc. A jsou také hůř zaměstnatelní v jiných profesích. Návrh, aby za každých deset let v náročných podmínkách dostali rok v penzi, jen odráží realitu, kdy řada těchto zaměstnanců stejně kvůli zdraví odchází do předčasných důchodů, jen jsou za to "pokutováni" nižší penzí.

Vládě nutno přiznat k dobru, že se vypořádala i s tím, kdo vlastně dřívější důchody zaplatí, aby neplakal pouze rozpočet. Podle návrhu by zaměstnavatelé měli za pracovníky v těchto oborech odvádět státu o pět procentních bodů víc než za ty ostatní. Až na to, že právě vyšší spoluúčast zaměstnavatelů byla příčinou, proč podobný návrh, který předneslo před třemi lety ministerstvo práce, tehdy neprošel.

Současný návrh znamená, že by zaměstnavatel namísto stávajících 24,8 procenta sociálních odvodů platil kolem 30 procent. Podle všech srovnávacích studií patří přitom tuzemské sociální pojištění placené zaměstnavatelem mezi nejvyšší v Evropě. Zaměstnavatelé jimi také obhajují nízké mzdy − odvody totiž tvoří podstatnou část nákladů na zaměstnance. U lépe placených zaměstnanců se pak snaží o nabídku benefitů, z nichž se odvody nevyplácí. A v případech krize, kdy se masivně propouští, zase tlačí na neformální zaměstnávání, tzv. švarcsystém, kdy se ze zaměstnanců stávají nedobrovolní podnikatelé.

Navýšení sociálních odvodů bezpochyby opět narazí na odpor zaměstnavatelů. Pokud ale přesto projde, povede mimo jiné k rychlejší robotizaci a digitalizaci. A ke snížení počtu pracovníků, kterým by "hrozil" předčasný důchod. Změna ekonomiky směrem ke službám a lehčí výrobě ale nemusí být vůbec na škodu.