Moudrost je obtížné přesně definovat, ale většina lidí významu tohoto slova rozumí. Tento pojem také není nijak nový. Navzdory tomu, že v Bibli je zmíněna zhruba dvěstěkrát, začali psychologové moudrost podrobně zkoumat a měřit až v druhé polovině 90. let 20. století. V současné době už známe řadu definic moudrosti, které se v zásadě shodují na čtyřech základních vlastnostech, jež nedávno popsal Igor Grossmann ve svém článku Wisdom in context. Jedná se (volně přeloženo) o intelektuální pokoru, schopnost hledání kompromisu, uvědomění si nejistoty a potřeby změny a schopnost přemýšlet v širším kontextu a nazírat na problém z pohledu druhých.

Aplikujme toto chápání moudrosti na osoby, které mají pravomoc rozhodovat. Intelektuální pokora znamená schopnost říct "já nevím". Moudrý vůdce umí oddělit intelekt od ega, má vůli přehodnotit vlastní úhel pohledu a vyhnout se přehnané důvěře ve vlastní rozumové schopnosti. Intelektuální pokora je vlastností moudrých lídrů, kteří potřebují konstruktivně vyřešit hluboké neshody ve firmě.

Druhým prvkem moudrosti je schopnost hledání kompromisu. Při dosažení kompromisu žádná strana nevyhrává ani neprohrává, zároveň však není plně spokojená. Moudrý lídr přehnaně neupřednostňuje vlastní ani cizí zájmy, hledá jejich vyváženost. Je připraven se bez emocí něčeho vzdát, aby mohl něco jiného získat.

Třetím prvkem moudrosti je uvědomění si nejistoty a potřeby změny. Jedná se o vůli vyměnit staré postupy řešení problémů za nové a čelit novým problémům v pozitivním duchu. Moudrý rozhodovatel je týmovým hráčem a nenechává si pro sebe informace bezdůvodně. Podporuje otevřenou komunikaci, nestojí o to, aby měli všichni podřízení stejné názory, naopak sdílení názorů podporuje.

Poslední atribut moudrosti souvisí se schopností zohlednit úhel pohledu ostatních při rozhodování a dívat se na problém z širšího úhlu pohledu. Moudrý lídr má schopnost empatie. Podle dostupných pramenů se nejedná o schopnost vrozenou − to, jak se ostatní cítí, se učíme postupem času. Moudrý manažer je také spravedlivý. Zkušenost z firem přitom ukazuje, že spravedlnost by neměla spočívat v tom, že se každému dostane "stejným dílem", ale procesy rozhodování by měly být transparentní a spravedlivé. Zaměstnanci totiž snáze přijímají takové řešení, ke kterému se dospělo spravedlivým procesem rozhodování, a to bez ohledu na výsledek řešení.

Řekneme-li o někom, že je moc chytrý, často tím myslíme opak. Moudrost ale má, na rozdíl od chytrosti, pravděpodobně pouze kladný jazykový význam. Výše uvedené atributy moudrosti zřejmě nejsou vyčerpávající a moudrost přesně změřit nelze, přesto ale představují společný jmenovatel existujících definic tohoto pojmu. Pokud máme nějakou rozhodovací pravomoc, zkusme se zamyslet, jestli máme dostatek pokory, zda umíme hledat kompromisy, uvědomit si nejistotu a potřebu změny, nazírat na situaci z pohledu druhých. Zkusme se zamyslet také nad tím, jestli výše uvedené vlastnosti splňuje náš šéf. Toho sice nevyměníme, ale určitou možnost ovlivnit toho, kdo o nás rozhoduje, máme. Před vhozením lístku do volební urny se tedy také zamysleme, zda výše uvedené splňuje námi volený kandidát.

Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru