Česká republika bývá často hydrology a vodohospodáři označována za střechu Evropy. Prochází námi hlavní evropské rozvodí a je pravdou, že jsme z hydrologického hlediska silně závislí především na srážkách. Máme však i nezanedbatelné a dosud ne plně využívané zásoby podzemní vody, které jsou v mnoha ohledech vnímány jako zlaté rezervy. Hydrologická bilance nutila naše předky k ne vždy ideálnímu nakládání s vodou a především pak s krajinou. Dostupnost vody je totiž velmi úzce spojena nejen s množstvím spadlých srážek a intenzitou výparu, ale i způsobem, jakým právě s krajinou pracujeme, jak ji využíváme a jak o její kvality pečujeme.

V posledních dekádách si Česká republika několikrát vyzkoušela, co to jsou velké povodně, a v posledních několika letech jsme zažili i jejich opak – sucho. Oba dva fenomény k našemu klimatu patří, avšak současné projevy extrémů počasí vedou k dalším zamyšlením, a to nad probíhající globální klimatickou změnou a některými "všespásnými" a velmi nákladnými projekty.

V kontextu těchto fenoménů se v naší zemi setkáváme s projevy dlouhodobé degradace kvality našich ekosystémů, ale i se snahou je regenerovat, zavádět agroenvironmentální opatření v naší zemědělské krajině. Přemýšlíme, jak rozumně obnovovat naše lesy, revitalizovat narovnaná koryta našich řek a zavádět i v urbanizovaných oblastech přístupy směřující k šetrnému nakládání s vodou. Je zřejmé, že v krajině vzniká prostor pro střety zájmů. Bylo by asi utopií domnívat se, že zájmy všech aktérů, kteří projevují vůči krajině své nároky, budou bezvýhradně naplněny a uspokojeny.

U řady projektů tak jde o nalézání optimální varianty a hledání kompromisů. Existují ovšem projekty, kde si nejsem jistý, zda při reflexi minulých zkušeností lze optimální varianty vůbec nalézt a zda lze najít zmiňovaný kompromis. Z minulosti řady civilizací víme, že špatná rozhodnutí vedla k jejich kolapsu nebo k zásadnímu ohrožení jejich budoucnosti.

Takovým problematickým projektem je z pohledu přírodovědce, který se zabývá řekami a krajinou, i kanál Dunaj–Odra–Labe. Na pomyslném českém stole je již mnoho staletí – a mimo jiné právě proto by se měl podle současných podporovatelů realizovat. Prý i z úcty ke Karlu IV. A když ne celý, tak aspoň v nějakých dílčích částech.

Zatím jste si přečetli 20 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru