Americký prezident Joe Biden stihl ve středu 20. ledna v pauze mezi polední inaugurací a slavnostním večerem podepsat sedmnáct rozhodnutí, jež vybral jako nejurgentnější pro otočení kormidla Spojených států po divoké plavbě Donalda Trumpa. Součástí těchto výnosů je i řada opatření v regulaci životního prostředí, klimatu a energetiky. Vedle všeobecně očekávaného návratu k Pařížské dohodě Biden také odmítl projekt kanadsko-amerického ropovodu Keystone XL, dočasně zastavil a uložil přezkoumat povolení těžby ropy v aljašském národním parku Arctic Refuge; přehodnoceny budou rovněž všechny Trumpovy deregulace v oblasti životního prostředí.
Na 22. dubna (Den Země) Biden svolal globální klimatický summit (s ohledem na pandemickou situaci nejspíše opět virtuální), s cílem urychlit zvýšení globálních závazků k omezení klimatické změny a jejích dopadů. Již první dny nové vlády, opřené o demokratickou většinu v obou komorách Kongresu, nenechávají nikoho na pochybách, že Biden je odhodlán převrátit každý kámen v rozvalinách americké politiky životního prostředí, které za sebou Trump zanechal.
Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:
- Mobilní aplikaci HN
- Web bez reklam
- Odemykání obsahu pro přátele
- On-line archiv od roku 1995
- a mnoho dalšího...
Týden v komentářích HN
Máte zájem o informace v širších souvislostech?
Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Přihlásit se k odběru