Od vrcholu solární horečky, kdy se fotovoltaické elektrárny horečně dokončovaly i na Silvestra, aby měly nárok na vyšší dotace, uběhlo už více než desetiletí. A stát pořád řeší následky. Ministr průmyslu Karel Havlíček chystá daňové a regulační změny, které by vlastníkům solárních parků každoročně ukously ze zisku pět miliard korun. Nebo deset, ministrovy odhady jsou značně pohyblivé.
Palba do solárů je přitom sázka na jistotu. „Solární baroni“ jsou veřejností platící kvůli špatně nastavené podpoře obnovitelných zdrojů vysoké účty za elektřinu upřímně nenáviděni a každý krok, který jim uškodí, přináší politické body. Otázka ale je, proč jsou na ráně jen investice do solárů, koho daň nakonec postihne a zda Havlíčkovo ministerstvo souběžně nedělá kroky, které vedou do slepé uličky a blokují rozvoj zelené energetiky.
Praví „solární zlatokopové“ totiž své sluneční elektrárny dávno prodali. A to samozřejmě za vysoké ceny odpovídající původním štědrým dotacím. Ti předvídaví se solárních aktiv zbavili co nejdříve, v době, kdy riziko snížené podpory plus dodatečných daní nebylo tak vysoké. Opravdu protřelí investoři pak měli odkup dohodnutý předem. Tak se řada velkých fotovoltaických parků dostala například do vlastnictví ČEZ, přičemž managementu polostátního obra nevadila ani neprůhledná vlastnická struktura prodávajících. Peníze byly doma.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
