Bohatý Sever, chudý Jih a další ztráta konkurenceschopnosti?

Soustředím se na poslední otázku Honzy Macháčka, týkající se “plíživé” federalizace. Mario Blejer, bývalý guvernér argentinské centrální banky (a předtím vysoký představitel IMF) nedávno napsal, že EMU vytváří obrovské Ponziho schéma. Řečeno českým žargonem, hraje se svými obyvateli pověstné letadlo: původním veřitelům periferních zemích je spláceno pomocí evropských půjček, které současně slouží k financování dnešních primárních deficitů. Tyto země mají provést rychlé reformy, snižující zadluženost tak, že se za několik let ukáže, že šlo pouze o krizi likvidity těchto zemí, nikoliv jejich insolventnost.

Už teď se však ukazuje, že tyto reformy v lepším případě budou trvat mnohem déle, v horším pak nebudou politicky průchodné a zkolabují. EMU (a s ní celá EU a IMF) pak budou tyto půjčky různě přefinancovávat a restrukturalizovat (jeden z kroků se na konci června chystá) a politici i finančníci se budou předhánět v hledání různých zázračných mechanismů.