Zdá se mi, že jakákoli předpověď je obtížná už proto, že situace je zcela jedinečná. Srovnání s krizí 30. let se sice v mnohém směru nabízí, ale snad není správné, zejména proto, že se nám zatím podařilo se vyhnout nejhorší chybě té doby, totiž ochranářství. To má velmi důležitý důsledek, že dopad na sociálně slabé je zatím daleko menší než tehdy (a po mém soudu tak i zůstane).
Je ovšem třeba uvést na pravou míru představu, že náprava tehdy trvala jen asi 10 let. Ve skutečnosti krize skončila nástupem nacismu a světovou válkou, které spolu protáhly dobu do „znormálnění“ aspoň na 25 let (podle toho, jak to počítáme). V tomto případě jsem však optimistou a předpokládám, že to zvládneme bez diktatur i války apod., a že si tedy i udržíme otevřenou světovou ekonomiku. Budou to však „uncharted waters“; možná skutečně, že příkladem bude Japonsko, ale možná, že také nikoli. Nikdo nevidí, kde jsou mělčiny a skály.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
