Předčasná rozhodnutí

S tím požadavkem referenda o přijetí eura nás zase někteří politici odvádějí od podstaty věci k planému mudrování. Buď z této krize vyjde Evropa víceméně stejná jako byla před ní, a pak je rozhodnuto: měli jsme referendum o přístupové smlouvě. Nebo pak usoudíme, že jde o něco hodně jiného a že přístupová smlouva ve svém celku už nemůže platit, a pak budeme stát před rozhodováním, jehož charakter bude zřejmý, až budeme vědět, jaká ta Evropa jest a k čemu se dále chystá.

Dělat teď kdovíjaká rozhodnutí je zcela předčasné, protože neznáme fakta, na jejichž základě se budeme případně rozhodovat. Navíc vůbec není spěch: dnes ani neplníme maastrichtská kritéria a nic a nikdo nás nikam netlačí. Jak je vidět na švédském příkladu, budeme-li si to přát, nikdo nás nebude k přijetí eura nutit, pokud by se nám i v budoucnosti vstupovat nechtělo. Nejsouc jednotná, skutečné rozhodnutí o dalším postupu může tato vláda klidně nechat vládě, která vznikne z dalších voleb. To byl ostatně až dosud pragmatický postoj naší vlády.

Náhlý požadavek referenda z úst předsedy vlády se objevil minulý týden zřejmě účelově kvůli jednání kongresu ODS a podle mého soudu není myšlen vážně, nýbrž má nějak pomoci předsedovi udržet jednotu v této straně. Připadá mi to dosti zoufalé, ale pochopitelné; přejme mu úspěch.