Česká koruna se nemůže stát novým „bezpečným přístavem“. Paralela se švýcarským frankem je sice vzrušující, ale mezi oběma měnami je velký rozdíl ve všeobecném povědomí.

Švýcarský frank se dlouhá léta považoval za „bezpečnou“ měnu, a k tomu vedle všech fundamentů (z nichž některé jsou skutečně dnes společné s korunou) přispívala zásadním způsobem skutečnost, že s ní nic nehnulo snad po 150 let. Švýcarská měna byla měnou mezinárodních organizací od jejich vzniku. Bankovní tradice (zejména důsledné dodržování tajemství) a štěstí, které Švýcarsko mělo s tím, že se vyhnulo oběma světovým válkám a vždy skutečně bylo ostrovem klidu, z něho udělalo příslovečný cíl všech evropských peněz, které potřebovaly kotvu či z dobrých i špatných důvodů nemohly spatřit světlo světa.

Role franku je unikátní a neopakovatelná. Česká koruna je naopak měna „nová“, náš stát se svým charakterem a „bezpečností“ každou generací z gruntu liší. Pro tyto důvody především (a také pro těch několik dalších, které zmiňuje ve svém článku Jan Macháček) jsem přesvědčen, že myšlenka, že by touto cestou mohla koruna jít jako frank, je bláhová a že jen sotva mohla být míněna vážně u komentátorů věcí znalých. Je to však kompliment naší situaci, z kterého se radujme.

Zbývá vám ještě 40 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se