Před čtvrt stoletím jsme růst měřili "Čistým materiálním produktem". Ocel se kalila, beton se míchal, rohlíky se pekly a díky tomu československá ekonomika oficiálně rostla, přestože i poslední tatranský poustevník věděl, že to jde do kytek. Indikátor rostl, ačkoli životní úroveň klesala. Bylo to spíše plundrování, než růst v jakémkoli smysluplném vyjádření.

"Hrubý domácí produkt" se nepočítá přes tuny oceli, cementu či mouky, ale přes jejich vyjádření v tržních cenách. Že tyto ceny v plné míře nezahrnují externality - ostravskou či mosteckou špínu, zničenou krajinu kolem cementáren nebo otrávenou vodu z přehnojených polí - to možná neví každý poustevník, ale každý student ekonomie určitě. Proto nemůžeme vyloučit, že růst HDP také maskuje vysokou míru plundrování. Růst HDP může být nerůst, tak jako jeho komunistický bratranec.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se