Škrtá se příliš rychle? Česká republika není v situaci Portugalska či Španělska a nemusí řezat státní finance hlava nehlava. Nicméně 3,1 procenta deficitu mají k dlouhodobě udržitelným veřejným stále velmi daleko. Ekonomicky by bylo možné uvažovat o pozvolnějším poklesu deficitu, jenže ekonomika je vrtkavá a čekat na lepší časy by mohlo znamenat, že se nedočkáme nikdy (motivace řešit strukturální deficit je v dobách růstu podstatně nižší). Politika je ještě vrtkavější a bůhví, jaké budeme mít budoucí vlády.
Současnou módní diskuzi škrty versus růst, která se vede v případě ekonomik eurozóny a USA, nelze jednoduše naroubovat na českou ekonomiku. Vláda může těžit ze skutečnosti, že v malé otevřené ekonomice je vliv fiskální politiky na růst ekonomiky značně omezený, jinými slovy fiskální multiplikátory jsou nízké. Předloni přibrzdilo snižování rozpočtového schodku růst ekonomiky o 0,2 procentního bodu, loni o 0,5 procentního bodu. Pokud má letos a příští rok zůstat deficit v blízkosti tří procent HDP, potom se vlastně žádná velká fiskální restrikce nechystá a dopad na ekonomiku by tedy měl být velmi omezený. Jinou otázkou je struktura fiskální konsolidace, ale to už je téma na jinou diskuzi.
Na konec ještě mírné varování: důvěřovat ekonomickým statistikám je ošidné, pro fiskální čísla to platí dvojnásob. O používaných tricích se můžete dočíst v čerstvé analýze MMF. Možná se ukáže, že loňské škrty v českém rozpočtu možná nebyly zas až tak tvrdé.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
