Loňské snížení deficitu vládního sektoru výrazně předčilo plány. Vládou v širším slova smyslu se v kontextu fiskální statistiky myslí nejen centrální vláda, ale i kraje a obce, aby se mě zase nesnažilo ministerstvo financí chytat za slovo. Snížení deficitu z 4,8 na 3,1 procenta HDP generuje fiskální impuls (pokles cyklicky očištěného primárního salda) minus 55 miliard korun, což při zohlednění poměrně nízkých multiplikátorů vede k odhadu, že loni fiskální politika zbrzdila růst HDP zhruba o 0,5 procentního bodu. Loni se HDP zvýšil o 1,7 procenta, bez snižování rozpočtového schodku by tedy stoupl o 2,2 procenta.

O nečekané úspory se postaralo omezení investičních výdajů na municipální úrovni. Je možné, že tyto odložené výdaje budou realizovány letos a fiskální politice se tak nezáměrně podaří poskytnout ekonomice naopak pozitivní fiskální impuls. Při prognózách mírné recese či přinejlepším stagnace by to přišlo vhod. Fiskální politika by se tak zachovala optimálně, aniž by to vláda původně zamýšlela: škrty v roce, kdy ekonomice roste, povolení opasku při recesi.

Zbývá vám ještě 50 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se