Řecký euro-exit bývá často zlehčován s poukazem na nízkou váhu Řecka na celoevropském HDP. Celkový zahraniční dluh této země je ale stejný jako dluh Lehman Brothers (necelých 500 mld. USD) a výbušný potenciál řeckého euro-exitu není malý.

Co se tedy může stát, pokud Řekové po volbách nebudou spolupracovat se zahraničními zachránci? Jelikož řecký stát stále hospodaří s primárním deficitem (deficit rozpočtu bez platby úroků), bez peněz z MMF a EU bude rychle tlačen k zavedení vlastní měny. Jinak by neměl na výplatu penzí ani mezd ve státní správě. Přímý dopad zavedení drachmy na hospodaření státu ale nebude nijak dramatický.

Primární deficit Řecka již není nijak hluboký a potřebné peníze by natiskla Athénská centrální banka. I když stát není již v takovém defictu, řecká ekonomika jako celek - stát dohromady s bankami, podniky, domácnostmi - je stále hodně závislý na zahraničním financování. Deficit běžného účtu platební bilance je stále nad 10 % HDP.

Zavedení drachmy se proto neobejde bez přísných kontrol odlivu deviz ze země a bude muset být doprovázeno masivním tiskem nové měny. Nastartuje se skokové vyrovnání vnější nerovnováhy inflační cestou. V důsledku toho většina Řeků s úsporami na účtech u domácích bank (v nových drachmách) rychle zchudne a kvůli kapitálovým úsporám bude také řada dováženého zboží špatně dostupná.

Zbývá vám ještě 40 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se