Vidím dva důsledky zastavení důchodové reformy, které hodnotím diametrálně odlišně. Co se věci samé týče, nesouhlasím s logikou této reformy od počátku.

Druhý pilíř vznikl historicky jako mechanismus, kterým si velké paternalistické podniky (a zejména také stát) zajišťovaly věrnost svých zaměstnanců. Tento původní význam se již zcela vytratil s tím, jak postupně podniky přistupovaly na přenositelnost a jak nakonec agendu převzal stát. Důvod, proč druhý pilíř přežil v těchto zemích dodnes, je skutečnost, že si na něj zaměstnanci (podporovaní odbory) zvykli a nikdo to nechtěl měnit.

Postupem času se do druhého pilíře adaptovaly některé prvky třetího pilíře (jako volitelnost mezi omezeným množstvím schémat). Situace se liší od země k zemi, ale moje zkušenost z Kanady 70. a 80. let je, že se druhý pilíř drží jen tam, kde je tradiční, a nová průmyslová odvětví (jako IT) jej obcházejí, což je v Kanadě možné. Proto mě překvapilo, že se to u nás zavádí, a to dokonce jako něco velice „pravicového“. Chceme-li to politicky nálepkovat, je to spíše element paternalisticky konzervativní než liberální, ale to nám může být ukradené.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se