Šetrnost je také ctnost

Nepřipadá mi, že by zvýšená spořivost českých domácností byla nějakou záhadou. Prostředí, v němž se čeští spotřebitelé pohybují, za poslední čas výrazně znejistilo. Především je tu objektivní situace: růst ekonomiky stagnuje, vláda i podnikatelé málo investují a šetří, export se sice vyvíjí relativně dobře, ale ozývají se signály, že by to nemuselo trvat; perspektivy jsou nejasné a potenciálně ohrožují zaměstnanost a příjmy. Až donedávna i vládní činitelé strašili, že nás za určitých okolností čeká „Řecko“. (Toho sice nechali, ale kdoví, že ano.)

V novinách se lze dočíst, že hrozí spirála: státní dluhy, škrty, nižší příjmy, snížená poptávka, více dluhů atd. Co dělá dospělý člověk v této situaci, je-li jen trochu odpovědný? Nepůjčuje si, splácí dluhy, které má, a šetří hotovost, kde může. Navíc (a toto asi skutečně zbytečně) je podnikatelské prostředí znejistěno nejasnostmi kolem daní, takže si asi také dělá větší rezervy. Kdyby v této situaci neklesala poptávka, byl by to zázrak. Ostatně klesající poptávka tak svědčí o odpovědnosti našich lidí. Měli by za to být vlastně chváleni.

V tomto smyslu lidé skutečně vládě nevěří. Tedy: právem nevěří, že je schopna je této nejistoty zbavit, a raději se snaží se zabezpečit podle svých sil polštářem bezdluhovosti a hotovosti. Na druhé straně věří jak vládě, tak České národní bance, že měna bude aspoň relativně v pořádku. Proto uloženou hotovost půjčují vládě raději, než by ji nechávali ve slamníku (či na bankovních účtech, což přijde na stejno) nebo dokonce kupovali zlato.

Vláda i ČNB se snaží lidi přimět ke spotřebě. Dobře dělají. Povede se to však až tehdy, až lidé přestanou mít pocit, že za rohem číhá náhlá nepříznivá změna jejich příjmové situace. Vláda by mohla začít stabilizací daňového systému, zpřesněním toho, kolik dalších škrtů bude provádět a pod. Velice dobrý nápad by byl přestat vyvolávat a v novinách komentovat každý týden další rozpory ve vládě, jako by se stále jen všichni hádali. Opozice by si měla rozmyslet, zda opravdu musí zdůrazňovat, jak se vše po jejím vítězství bude opět měnit. Vládě tím sice jistě ubližuje, ale naší ekonomice více, protože lidi utvrzuje v jejich nejistotě. Ale není nutno kritiku jedněch či druhých přehánět, lidé jim až zas tolik nevěří.

Při tom všem vám někteří lidé řeknou, že vládě věří, a jiní, že nikoli. Chovají se však podobně, totiž jako odpovědní občané. Zaplať Bůh. Zdá se, že dochází k restrukturalizaci ekonomiky (roste export, snižují se státní výdaje a pod.), takže možná i ta současná stagnace domácího produktu je průvodním jevem správného vývoje.